To je věda! Existuje svět na dosah, který neznáme. Zkusme odemknut srdcem zámky dveří k poznání.

Váš košík je prázdný.
Prohlédněte si naše produkty.
Zobrazit produktyTo je věda! Existuje svět na dosah, který neznáme. Zkusme odemknut srdcem zámky dveří k poznání.
Moje babička říká, že už by nechtěla být mladá ani za nic. „Vy to máte tak těžké, dřív se přesně vědělo, co se má, co se musí, co je vhodné, aby si o nás lidi nepomysleli nic špatného a nepomlouvali nás na každém rohu a po hospodách.“ Měla tím na mysli vztahy.
Červená barva je barvou krve, života a vzkříšení. Ve středověku byly Velikonoce na památku krve prolité Ježíšem pro spásu lidstva nazývány červenými svátky.
Zima už je nenávratně pryč, ale na našem těle zanechala stopy. Pleť je mdlá, dehydratovaná a na dotek není tak hebká jako v letních měsících. Proto se s příchodem jara svlékněte ze staré kůže a připravte svou pleť na příchod prvních teplých paprsků. S pomocí peelingu bude vaše tvář i tělo zářit víc než samotné jarní sluníčko.
Co dělat v dubnu na zahradě, v ovocných sadech, ve dvoře, ve včelníku a dalších pro pěstitele důležitých místech?
V květomluvě prý darované jiřiny šeptají: „ten, kdo ti je poslal, prosí o tvou lásku“.
Není lepší barva na oslavu příchodu jara než zelená! Nosí se všechny tóny od zelenožluté přes tóny čerstvě posekané trávy, mechu až po smaragdovou. Trend zelené barvy se zde často snoubí i s trendem lesklých materiálů, jako je brokát nebo satén, a také s módními neonovými odstíny.
Jaro je považováno za nejkrásnější roční období roku. V té době se k nám vrací světlo a teplo, probouzí se vše živé, aby předalo štafetu dalším pokolením, a naplnilo tak smysl své existence na této planetě.
První orientace v pohlížení na smrt trvala nejdéle, od nejstarších dob až do středověku. Můžeme ji charakterizovat pojmem zkrocená smrt nebo také neškodná, ochočená smrt, smrt jako soused. Smrt v tomto období nebyla osobní tragédií, ale spíše zkouškou společenství.
Co dělat v březnu na zahradě, v ovocných sadech, ve dvoře, ve včelníku a dalších pro pěstitele důležitých místech?
Notoricky známé sousloví škola hrou, jehož autorem je světově proslulý a respektovaný pedagog Jan Amos Komenský, by mělo být jakýmsi mottem (a motivací zároveň) vzdělávacího miniseriálu o českém jazyce, chcete-li, o češtině.
Pokud si vy ani vaše drahá polovička nepotrpíte na sladké, rychlou a chutnou snídani můžete připravit i z předem připravených sladkých croissantů. Po straně je naříznete a polovinu naplníte nivou, druhou polovinu šunkou a eidamem a necháte rozpéct v troubě, dokud se sýr neroztaví.
Do svých dvaatřiceti let neuměla uvařit ani vejce natvrdo. Pak se zamilovala do svého muže a do města Paříž. Naučila nejdřív vařit sebe a potom miliony lidí. Dnes není Američan, který by neznal její jméno, a její kuchařka v každé domácnosti za velkou louží patří k rodinnému stříbru.
Nedočkavý hlouček se soustředí kolem malé mešity Manar Jomban a čeká, až odbije celá hodina. Oči všech jsou upřeny ke dvěma štíhlým minaretům, kterým se říká „třesoucí“. Minou poslední vteřiny a do jedné věžičky usedá podsaditý Íránec. Chopí se háků na stěnách a váhou těla rozhýbá celou stavbu. Minarety se opravdu hýbají a spouště fotoaparátů cvakají o sto šest.
Do svých dvaatřiceti let neuměla uvařit ani vejce natvrdo. Pak se zamilovala do svého muže a do města Paříž. Naučila nejdřív vařit sebe a potom miliony lidí. Dnes není Američan, který by neznal její jméno, a její kuchařka v každé domácnosti za velkou louží patří k rodinnému stříbru.
Jemenky jsou zpravidla drobné postavy, tmavé a ne příliš hezké. Jejich kůži chybí sluneční energie a vzduch. Mnohé se zahalují i doma. Protože nemají s čím srovnávat, připadá jim to vše samozřejmé. Ruce a nohy si zdobí henou či černou barvou. Především v době svateb je to oblíbený rituál. Květinové či abstraktní vzory zůstávají na kůži asi tři týdny.
Tržiště v hlavním městě Jemenu San’á připomíná arabský středověk – v malých budkách sedí snědí muži v dlouhých košilích, opásaných ozdobeným řemenem a dýkou zvanou džambíja, a nabízejí koření, ovoce, látky, stříbro, zlato a různé suvenýry.
Obezita vzniká ukládáním nadbytečného tuku, bytněním tukové tkáně v těle. Příčina je velmi prostá a vychází ze základních fyzikálních zákonů. Organismus každého živého tvora musí celý život řešit energetickou bilanci – optimální poměr mezi přijatou energií a vydanou energií odpovídající aktuálnímu stavu organismu a okolního prostředí. Je to jakási obdoba účetní osnovy „má dáti–dal“.
Ohlednutí zpět v čase aneb z našeho archivu.
Říká se, že jednou, když Julia Child připravovala tento recept pro hosty na večeři, převařila dýni a celý její spodek vypadl na podlahu na cestě ke stolu.
Arnika horská, latinsky Arnica montana; lidově: arnyka, anjelský trank, bylina pádů, harnyka, chlupáček, kamzíkové koření, konilék, kořen kamzíkový, květ matonice, prha, prhovice, prhovina, smetanice, smetaník, šlakové koření, vomanovej šafrán, závraťový kořen aj.
Česnek medvědí roste na vlhkých a stinných místech, jako jsou háje, luhy atd. Objevuje se také v lesích, hlavně podél potoků. Dobře se mu vede na kyprých, humózních, dobře provzdušněných hlinitých půdách, které bývají často zásobovány spodní vodou. Roste od nížin až po subalpinský stupeň.
Kde se bere namodralý nádech noční krajiny, osvětlené pouze úplňkovým Měsícem?
Nazývám-li je sektáři, není to proto, že s velikou náruživostí pěstují kaktusy; tento skutkový stav lze nazvat vášní, podivínstvím nebo mánií. Podstata sektářství není v tom, že se něco náruživě dělá, nýbrž v tom, že se v něco náruživě věří. Jsou kaktusáři, kteří věří v mramorový prášek, kdežto jiní věří v prášek cihlový a opět jiní v dřevěné uhlí; jedni uznávají zálivku, zatím co druzí ji zavrhují; jsou některá hlubší tajemství Pravé Kaktusové Půdy, která vám žádný kaktusář neprozradí, ani kdybyste ho lámali kolem.
Jednu z nejúchvatnějších částí Jižních vápencových Alp představují Dolomity, jejichž skalní útvary tvořené světlým dolomitem nabízejí velkolepé pohledy nejen přes den, ale i za jasných úplňkových nocí. Měsíční svit zde zvýrazňuje siluety bizarních skal natolik působivě, že si Dolomity vysloužily přezdívku Bledé hory.