Úvod Magazín Menu plné kouzel aneb Z čarodějnické kuchyně venkovských vědem

Menu plné kouzel aneb Z čarodějnické kuchyně venkovských vědem

V kotli cos bublá a škvíří, babice míchá tu záhadu kopistí. Pak přihodí tajemnou ingredienci a lektvar je hotov. K čemuže poslouží? Na lásku? K uřknutí? Pro peníze? Co svět světem stojí, lidé si vždy chtěli usnadnit život pomocí kouzel a magie. A jídlo v tom jejich snažení sehrálo nemalou roli.

V dobách bídy i nadbytku si jídlo vždy zachovávalo úctu. Lidé si potravin vážili natolik, že jim přisuzovali magickou moc, která jim zajistí lásku, štěstí i majetek.

„Ale nebyly to jen muří nohy, žabí kámen nebo slechy netopýra, jež bublaly v očazených kotlích babek čarodějnic. Ještě před sto lety používaly venkovské hospodyně u přípravy jídla staré rituály, aby zabezpečily ochranu rodiny,“ tvrdí spisovatel Otomar Dvořák ve své Magické kuchařce o kouzlech a čarách v kuchyni.

Magie chleba i koláčů

Mezi nejúčinnější ochranné potraviny patřil hlavně chléb. Už pár drobečků v kapse prý odvrací veškeré zlo, člověk s nimi nezabloudil a nemusel se bát ani duchů.

„Rovněž starý slovanský zvyk podat hostu chléb a sůl, zdá se, vyplynul z víry, že se po jejich požití démoni začnou dusit, protože je nemohou spolknout,“ doplňuje spisovatel.

Kouzelnou mocí byly nadány také koláče. Podle knihy Čarování v kuchyni kulinářského mága Scotta Cunninghama napomáhaly třeba ty jablečné svou magickou energií lásce, zatímco ostružinové posilovaly sexuální libido. U starých Slovanů znamenal zase nabídnutý koláč uzavření závazné smlouvy. A když jej host přijal, ujednání napevno potvrdil. Že tedy raději zůstanete u staré dobré bábovky?

„To byste si moc nepomohli. Bábovka je podle kulinářské magie asi vůbec nejmocnější pečivo. Nejenže sloužila jako ochranná potravina, ale jejím otvorem se prý dalo nahlédnout do budoucnosti. Proto se také zavěšovala nad kolébku novorozence,“ varuje Otomar Dvořák.

Ďáblovo maso

Ve středověkých čarodějnických receptech obvykle nechybí ani tzv. ďáblovo maso. Jde o seznam prapodivných kulinářských ingrediencí, který mučením získali inkvizitoři od žen obviněných z čarodějnictví. Figurují v něm pavouci, slimáci, ropuchy, mozek zajíce či krev chocholouše – prostě maso z drápů satanových. Tyhle potravinové doplňky jsou sice patřičně nechutné, ale jejich účinky nejsou zase až tak daleko od věci. Podle současných vědeckých analýz prý obsahují chemické látky a sloučeniny schopné vyvolat v lidském těle prazvláštní reakce.

„Tuto vlastnost má ostatně každé jídlo. Jak zapůsobí na člověka, vždy záleží na množství a kombinacích surovin. Ale to už není záležitost čarodějnická, nýbrž ryze individuální,“ uzavírá spisovatel Otomar Dvořák.

Ani střípek másla

Ale také samotné čarodějnice měly svoje kulinářské rituály, jimiž posilovaly svou moc. Ve dnech jejich magických rejů (30. dubna a 1. května) nesmělo z domu odejít nic, co vzniklo z mléka či pocházelo od skotu. K uřknutí krávy totiž stačil čarodějnici docela maličký střípeček másla, aby jí vzala schopnost tvořit mléko.

Magické menu filipojakubské noci tvořily koláčky s mákem, boží milosti, pečené kuře, česnek a cibule. Nesměl chybět ani tzv. mrváň, dnes už zapomenuté pečivo z kynutého těsta, které dřív provázelo každý obřad od zrodu do smrti, podával se nemocným a jeho pomocí se věštila dokonce i budoucnost.

Nápoj stoletých

Ale nebyly jen čarodějnice potměšilé a kouzla zlá. Třeba tzv. nápoj stoletých sloužil mimo jiné rovněž pro zklidnění mysli. Nakolik je účinný, může každý vyzkoušet. Stačí utřít tři stroužky česneku a rozmíchat je v litru kysaného mléka. Ještě přidat po špetičce ostré papriky i soli a dobře vychladit. Laktobacily obsažené v kysaném mléku, antioxidanty v česneku i kapsaicin v paprice srovnají podrážděné trávení, a jak známo, není pro náladu a životní optimismus nic horšího než bublající střeva, zácpa či hnačka a těžký žaludek.

A co na to dnešní kuchaři?

Dnešní jídla připravoval podle dávných magických receptů Martin Havel, hlavní šéfkuchař restaurací hotelu Park Holiday v Praze-Benicích. A tak jsme se ho zeptali, zda on sám věří v kulinářskou magii.

„Samozřejmě jsem jako řádný kuchař i tyto recepty ochutnal, ale nevím, zda na mě jídla měla avizovaný vliv. Zato jsem přitom objevil pár zajímavých chutí. Třeba kardamom. Má pověst afrodiziaka, zvyšujícího sexuální apetit prý už svou vůní. Indové dávají rozloupnutá semínka do kávy, jež tak získá nevšední chuť. Já naopak lehce promáčknu celý stvol v hmoždíři a přidám do marinády, v níž se povaří. Do ní pak naložím jelení steaky či hovězí svíčkovou a nemá to chybu. Za účinky na sexuální libido ovšem ručit nemohu,“ smál se kulatý mistr vařečky. Jeho magickým pokrmem je Horský kohád z Podkrkonoší, který pro nás také připravil. Tak ochutnejte, žasněte a poddejte se jeho magickému vlivu.

Eva Müllerová, magazín Styl deníku Právo

Archiv, časopis Krásná 2009, Fotografie: Pixabay

Pel-mel
Léto v živočišné říši - Léto budiž pochváleno Zdravé i dobré menu - recepty