České vynálezy - Buněčná struktura, struktura orgánů a kinesiskop
Významní představitelé technické a vědecké inteligence patří, či alespoň by měli patřit, vedle inteligence kulturní vždy k národním pokladům každé země.
Možná ani nevíte, které všechny známé i méně známé vynálezy a objevy dali světu lidé, kteří žili a tvořili nebo se alespoň narodili v českých zemích. Důmysl, vtip, zručnost, neúnavná práce a originální nápady nikdy nechyběly českým lidem, z nichž se mnohým podařilo nesmazatelně se zapsat mezi světové velikány svých oborů.
Buněčná struktura, struktura orgánů a kinesiskop
Fyziologie – buněčná struktura, struktura orgánů; užití animace ve vědě a výuce – kinesiskop. To jsou jen některé z mnohých oblastí, do kterých svou bohatou vědeckou činností zasáhl český lékař a biolog Jan Evangelista Purkyně. Zabýval se mj. studiem stavby oka, mozečku, testováním účinků mnoha látek (farmakologie), stavbou a funkcí rostlinných buněk, studiemi sluchu, kožního povrchu, orgánů lidské řeči, mechanismem trávení či krevním oběhem a dýcháním.
Prováděl experimenty v oblasti embryologie, zdokonalil a vyvinul mnohé mikroskopické techniky. K velice významným počinům patří též formulace buněčné teorie roku 1837. Za důležitý vědecký přínos lze považovat prosazení nového pojetí fyziologie, kterou chápe jako experimentální vědu navazující na poznatky chemie, fyziky a dalších přírodních věd. V rámci zavádění metod výuky pomocí experimentů a znázorňování sestrojil přístroj zvaný kinesiskop, umožňující předvést jednoduchou animaci obrázků. Později se pokoušel jednotlivé sekvence animace zachytit fotografickou cestou. Známé jsou jeho animované prezentace tepajícího srdce a krevního oběhu. Touto cestou se tedy také stal průkopníkem animovaného filmu.
Jan Evangelista Purkyně se narodil 18. prosince 1787 v Libochovicích na Litoměřicku. Studoval filozofii a medicínu na pražské univerzitě, kde studia roku 1818 úspěšně zakončil. Působil jako profesor na univerzitě ve Vratislavi (tehdy pruské Breslau, dnes Wroclaw) a od roku 1850 na univerzitě v Praze. Roku 1853 založil dodnes vycházející časopis Živa.
Významná je také jeho činnost buditelská a politická. Věnoval se též překládání, mj. Schillerových básní do češtiny či Čelakovského Ohlasy písní českých do polštiny, a mnohým dalším činnostem na podporu slovanské kultury. Roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Byl členem několika (londýnské, vídeňské, pařížské) učených společností, akademií a také poslancem zemského sněmu. Obdržel řadu vyznamenání, čestný doktorát a rytířský řád. Purkyně zemřel 28. července 1869 v Praze a je pochován na vyšehradském Slavíně. Jako vynikající český malíř je známý jeho syn Karel.
Archiv, časopis Krásná 2010, Obrázky: Wikipedie
