Svátek sv. Michaela archanděla (29. září)
Ve středověku se 29. září odváděly v mnoha zemích naturální a peněžní poddanské dávky a vesničané jezdili na trhy prodat hospodářské přebytky a předzásobit se vším nezbytným na zimu.
V některých zemích začínalo o následující neděli posvícení. Mnohde trvalo až jedenáct dní a konkurovalo slavným svatomartinským hodům. A to vše se dělo pod ochranou archanděla Michaela.
Za mocného ochránce považoval Michaela již izraelský lid. Starozákonní tradici převzaly křesťanské církve. Michaela považovaly za důvěrníka Božího, předávajícího lidem Boží vůli. Křesťané uctívali archanděla Michaela od počátku pod mnoha jmény. Je nazýván knížetem andělů, andělem spravedlnosti, hlídačem ráje, ochráncem církve Kristovy a knížetem duší. Jako velitel andělského vojska je nejčastěji zobrazován v brnění a přilbě, s mečem, kopím a štítem.
První kostely byly Michaelovi zasvěceny na počátku 5. století v Itálii. Velké oslavy byly spojeny s každoroční připomínkou posvěcení kostela sv. Michaela na Via Salaria v Římě. Památka posvěcení chrámu připadala na 29. a 30. září. Velký rozmach uctívání archanděla Michaela nastal po zázračném zjevení na hoře Sant’Angelo v Garganu v jižní Itálii. Archanděl se tu prý zjevil v jeskyni 8. května roku 492 několika pastýřům. Na konci 5. století nechal biskup Vavřinec ze Siponta postavit ve skále svatyni. Dodnes k ní stoupají davy poutníků, aby si prohlédli jeskyni a osmibokou zvonici ze 13. století.
Archanděl Michael si oblíbil skalnatá místa. V roce 709 se prý ukázal na skále v Atlantiku biskupu Aubertovi. Opatství Mont-Saint-Michel v Normandii od té doby bylo druhým nejdůležitějším místem v archandělově kultu. Křesťanská tradice uznává kromě Michaela za archanděly též Rafaela, Gabriela a Uriela. Památka dvou z nich, Gabriela a Rafaela, se od roku 1969 připomíná též 29. září.
Archiv, časopis Krásná 2007, Fotografie: Wikipedie
