Gustav Klimt. Umělec měl až magickou přitažlivost pro ženy a dívky všech generací i společenských vrstev. Odolala mu jen málokterá z těch, které vstoupily do jeho vídeňského ateliéru. Od bohatých paniček, které se k němu přišly portrétovat, až po chudé pohledné služky, které u Mistra zpočátku jen uklízely, aby nakonec skončily v jeho náruči.
Sigmund Freud kdysi napsal skvělý esej o sexualitě renesančního génia Leonarda da Vinci. K rozboru měl jen pár vzpomínek a dokumentů, několik kreseb a jeden jediný obraz, z něhož vyvozoval svoje dalekosáhlé závěry.
Shakespearových 154 sonetů vyšlo poprvé v roce 1609 v Londýně. Vydavatel Thomas Thorpe knihu vydal pirátsky, bez vědomí a zřejmě i proti vůli autora, a doprovodil ji dedikací neznámému W. H. (soudí se, že jde o Henryho Wriothesleye, hraběte ze Southamptonu).
Giovanni Pisano tesal sochy z kararského mramoru, jehož kvality oceňovali už antičtí umělci. Do nahrubo opracovaného bloku kamene Giovanni tesal pomocí dřevěné palice a železných dlát a to rovnoměrně ze všech stran. Postupně tak odhaloval lidskou nebo zvířecí postavu.
Pamatujete, jak v Babičce dala kovářka Viktorce škapulíř, aby ji chránil proti moci uhrančivých očí černého myslivce?