Autor: Marta Pospíchalová

Život bez krize neexistuje, krize může být pouze potlačována. Když vám někdo tvrdí, že v životě žádnou krizi neprožil, že nikdy nezoufal a neztrácel naději, pak buď nemluví pravdu, nebo je mistrem v potlačování svých emocí. Už vlastní příchod na svět a představa vlastního umírání vyvolávají krizi stejně jako smrt jiných lidí. I každá přirozená změna v životě přináší určitou krizi.

Každá barva má svoji vlastní vibraci a energii, které nás ovlivňují, i když si to někdy neuvědomujeme.

Milí čtenáři, nedá mi, abych se nezastala koček, kterým se většinou ubližuje hlavně tím, že se o nich tvrdí v různých médiích, že způsobují bůhví jaké choroby, a hlavně alergie.

Ano, milí čtenáři, jestli mě opravdu něco štve, je to politika, ale protože jsou Vánoce za dveřmi, nechci ani sebe, ani vás připravit o nastávající krásné dny marným naříkáním a stěžováním. Stejně si myslím, že vše, co se děje, má se dít a my jsme možná schopni svým pozitivním myšlením, nadhledem a humorem zvrátit a ovlivnit i nepřízeň osudu… Vím, že to vždy neplatí a některá rozhodnutí osudu jsou nezvratná, ale co s tím? To je jeden velký otazník.

Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory.

Tullius Cicero v roce 55 před n. l.

Od devatenácti let jsem pracovala aktivně jako manekýna a fotomodelka pro nejrůznější instituce včetně Ústavu bytové a oděvní kultury, Oděvní služby, Salonu Eva (bývalá Podolská), pro módní časopisy (Žena a móda, Praktická žena, Vlasta, Květy a další). Účastnila jsem se mezinárodních výstav a veletrhů, natáčení televizních pořadů o módě a také jsem dostala pár malých roliček ve filmu.

Čím jsem starší, tím více se utvrzuji v tom, že ze všech lidských citů je soucit tím nejzákladnějším a nejdůležitějším. Od něj se odvíjí dobrota srdce a ten, kdo má dobré srdce, je taky dobrým a slušným člověkem!

Jiří Suchý (1. 10. 1931 v Plzni) oslavil letos osmdesátiny. Původním povoláním grafik, později muzikant, zpěvák, skladatel, textař, herec, spisovatel, dramatik, režisér, ředitel divadla. Jiří Suchý, muž mnoha profesí a zájmů, dnes už neodmyslitelně patří k pilířům naší kultury. Jeho divadlo Semafor výrazně ovlivnilo vývoj populární hudby. Písničky, které vyšly z této scény třeba i před mnoha lety, si mnozí z nás dodnes s chutí zazpíváme.

Milé čtenářky, dostala jsem dopis od jedné z vás, který mne opravdu potěšil, i když mi trochu vyčítal, že píši o svých kolegyních jako o dokonalých bytostech a že není možné, aby neměly nějakou tu slabost…

Kristian Kodet, narozen 17. 7. 1948 v Praze, ženatý, má čtyři dcery. Je nejmladším pokračovatelem výtvarné linie slavné rodiny Kodetů, na což je patřičně pyšný. Jeho dědeček Emanuel Kodet a otec Jan Kodet byli významnými českými sochaři. Kristián se od patnácti let věnuje malbě a je představitelem umělecké generace vstupující do života v šedesátých letech.

Kristian Kodet, narozen 17. 7. 1948 v Praze, ženatý, má čtyři dcery. Je nejmladším pokračovatelem výtvarné linie slavné rodiny Kodetů, na což je patřičně pyšný. Jeho dědeček Emanuel Kodet a otec Jan Kodet byli významnými českými sochaři. Kristián se od patnácti let věnuje malbě a je představitelem umělecké generace vstupující do života v šedesátých letech.

Milí čtenáři, opravdu mne těší psát o andělech, ale ještě větší mám radost, když mi volají známí a přátelé, že jim čtení o „mých“ andělech převrátilo život naruby. Akademická malířka a známá módní návrhářka Jana Nováková mi doslova řekla, že než si začala číst v Krásné paní o andělech, byla ateistkou, i když připouštěla, že mezi nebem a zemí něco tajemného.

Milí čtenáři, nechtěla bych žít v době velikána Shakespeara, ale jak je možné, že jeho dílo tak pravdivě popisuje i dnešní dobu? Často kolem sebe slyším, jak je důležité znát svou minulost, abychom se poučili a nedělali stejné chyby. Ale i když ji známe, děláme je stejně, znovu a znovu.

Milé čtenářky, říkají, že píšu přespříliš nostalgicky, ale jinak to neumím. Mám pocit, že to ke vzpomínání patří...

Milost je v náboženském smyslu požehnáním nebo ctností, která nás duchovně povznáší. Všichni andělé jsou milosrdní a žijí v láskyplné harmonii se Stvořitelem. Někteří z andělů lidstvu zprostředkovávají určité ctnosti a je pro ně jednodušší, když hodnoty těchto ctností vědomě vyznáváme.

Dnes bych chtěla představit důležitou skupinu andělů, tak zvaných „pomocných“, kteří nás celá tisíciletí provázejí ve všech lidských situacích a jejichž posláním je podporovat, chránit a mít zodpovědnost za všechny tvory a celý svět.

Milé čtenářky, oslovila jsem svou kolegyni, dnes více přítelkyni, Natálii Faitlovou, se kterou jsem procestovala kus světa, aby nám v cyklu Krásná paní není dokonalá prozradila, jak se potýká se svými „nedokonalostmi“.