Když před lety oznámili francouzští potápěči, že našli letadlo, v němž zahynul Antoine de Saint-Exupéry, znovu ožily legendy o jeho životě. Jednou z nich je i legenda o rozporuplném vztahu slavného spisovatele k dívce jménem Consuelo Suncinová.

Váš košík je prázdný.
Prohlédněte si naše produkty.
Zobrazit produktyKdyž před lety oznámili francouzští potápěči, že našli letadlo, v němž zahynul Antoine de Saint-Exupéry, znovu ožily legendy o jeho životě. Jednou z nich je i legenda o rozporuplném vztahu slavného spisovatele k dívce jménem Consuelo Suncinová.
Neuměl bych žít bez úžasných lidí, které mám kolem sebe. Bez dobrého jídla, bez lásky, i když to zní jako klišé! A nedovedu si představit život bez zraku. Dovedl bych žít bez ruky, bez nohy – ale bez zraku? Zaručeně bych neuměl žít bez přírody, bez přímého kontaktu s ní.
Moje láska už od dětství – hned po umění – byla příroda. Tuto zálibu ve všem, co leze, plave, lítá a roste, mám po tatínkovi. Dědeček byl bankéř, a tak mohl dopřát svým dětem dobré vzdělání. Jako dítě jsem chtěl být zoologem. Znal jsem latinské názvy každého ptáka i každé květiny a něco z toho si pamatuji dodnes.
Skleněné postavy žen s dlouhýma nohama, figury pestrobarevných ptáků či velké abstraktní objekty nebo i celá řada rozličných skleniček. Všechna tato díla nesou podpis – vlastně jak by řekl autor – fukopis významného sklářského výtvarníka Jiřího Šuhájka. Tento rodák z Pardubic absolvoval mimo jiné Royal College of Art v Londýně a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Stanislava Libenského.
Skleněné postavy žen s dlouhýma nohama, figury pestrobarevných ptáků či velké abstraktní objekty nebo i celá řada rozličných skleniček. Všechna tato díla nesou podpis – vlastně jak by řekl autor – fukopis významného sklářského výtvarníka Jiřího Šuhájka. Tento rodák z Pardubic absolvoval mimo jiné Royal College of Art v Londýně a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Stanislava Libenského.
Šansoniérka Jana Rychterová zpívá neobyčejně o věcech obyčejných. A člověk jí věří každé slovo. Právem. Písně této mladé ženy s uhrančivým pohledem jsou totiž bez pseudofilozofických blábolů, zato je v nich plno citu, sebeironie a mladé moudrosti, jak říká profesor Milan Jíra ze sdružení Šanson – věc veřejná. Radí je poslouchat velmi pozorně, neboť to je skutečný šanson.
Významní představitelé technické a vědecké inteligence patří či alespoň by měli patřit – vedle inteligence kulturní – vždy k národním pokladům každé země. Možná ani nevíte, které všechny známé i méně známé vynálezy a objevy dali světu lidé, již žili a tvořili nebo se alespoň narodili v českých zemích. Důmysl, vtip, zručnost, neúnavná práce a originální nápady českým lidem nikdy nechyběly, mnohým se podařilo nesmazatelně se zapsat mezi světové velikány svých oborů.
Poprvé jsem viděl obraz od Karla Laštovky u Jirky Kotouče. Portrét se mi zalíbil a já jsem si přál seznámit se s jeho tvůrcem. Později, když jsem viděl skvělou fiktivní podobiznu operní divy Marie Callas, znovu jsem zatoužil poznat autora těchto obrazů osobně.
Rádi vzpomínáme na Vánoce, které jsme prožili ještě za totality. Byly sice skromnější, ale byly víc o vlastních svátcích než teď.
Nevím, proč můj obraz vznikl. Řekl mi, že by mě rád namaloval, ale já to nebral nijak vážně a ani jsem na něho nijak netlačil. Byl jsem člověk mediálně známý a takové on maloval rád. Jednou jsem se k němu vypravil, jen tak, bez zvláštního důvodu. A on zavelel: „Jdeme na to!“ A tak jsme šli. Tedy šel on, protože já ani nemusel změnit polohu.
Karla jsem poznala díky svému manželovi Petrovi, který mi dal k našim prvním Vánocům od něho obrázek. Grafiku, na které je Kristus na kříži. Toužila jsem poznat toho malíře, a tak nás Petr seznámil. Padli jsme si spolu do oka a následovalo mnoho nádherných let přátelství.
Významní představitelé technické a vědecké inteligence patří, či alespoň by měli patřit, vedle inteligence kulturní vždy k národním pokladům každé země. Možná ani nevíte, které všechny známé i méně známé vynálezy a objevy dali světu lidé, kteří žili a tvořili nebo se alespoň narodili v českých zemích. Důmysl, vtip, zručnost, neúnavná práce a originální nápady nikdy nechyběly českým lidem, z nichž se mnohým podařilo nesmazatelně se zapsat mezi světové velikány svých oborů.