Betty Karpíšková - Mějte se rády

„Jak prosté, libozvučné jsou její věty, jaká jadrná čeština z nich mluví. Je to stejná kultivovanost, jaká byla i v jejím projevu hlasovém, v celém držení těla, ve styku s lidmi. Byla vzorem toho nejvyššího, čeho může žena dosáhnout na poli rozumovém a mravním.“ Lépe to snad filozofka Jiřina Popelová nemohla vyjádřit. Mluvila o Betty Karpíškové (14. 6. 1882 až 31. 10. 1942), narozené ve znamení Blíženců.

Svaz pro kontrolu porodů

Inspirována londýnskou praxí Betty Karpíšková v březnu 1934 založila Svaz pro kontrolu porodů v Praze. Vlastně šlo o sdružení pro poučování žen, jak se pokud možno vyhnout otěhotnění. Rodit nemá být osudovost a nahodilost. Záchranné laso bylo vrženo.

Poradna otevřená při gynekologické klinice prof. MUDr. A. Ostrčila v Praze-Podolí zvala k sobě ženy i muže. Tehdy známého odborníka přivedlo ke spolku jeho sociálního cítění a odpor k potratům: „Laik se těžko dovede vmyslit do nálady lékaře, který by byl nucen zavádět ve veřejné nemocnici hromadné potraty z toho důvodu, že má být posledním článkem události, které vznikly před několika nedělemi v důsledku dobré nálady a zábavy při nějakém posvícení nebo, vyjádřeno moderněji, při víkendu.“ Autorka, která po letech psala jeho nekrolog, vyjádřila lékaři neskonalou vděčnost za jeho citlivost k chudým a nepoučeným matkám.

Mějte se rády!

Dřív než zorganizovala plánované poradny v mimopražských městech, podařilo se to jen v Brně, pomáhala Betty Karpíšková uprchlíkům z Německa a Rakouska, záhy z českého pohraničí. Při zátahu na členy bývalé sociální demokracie se pod záminkou tajného spolčování ocitla 6. května 1941 mezi zatčenými. Neměla starost o sebe, ale o svou dceru a vnuka.

Svým přítelkyním vzkázala: „Buďte svorné a mějte se rády!“ Společně s ní gestapo z jejich bytu v pražské ulici Na Šumavě odvedlo také manžela, syna a zetě.

V novodobých dějinách jako jedna z prvních obhajovala zásadní myšlenku, že rozhodnutí o mateřství náleží ženě. Na ni samou spása nečekala. Po Pankráci a Terezínu zahynula v Osvětimi.

Je jen jediné, výsostní právo na rozhodování v otázce rodit či nerodit, a to je nezadatelné právo matky.

Betty Karpíšková v Národním shromáždění, 5. října 1926

Archiv, časopis Krásná a2007