Hotový zpěvák Martin Chodúr (2. díl)
Vyhrál první Česko Slovenskou SuperStar, následně i Objev roku v Českém slavíkovi i TýTý za rok 2009 a rovněž diváckou cenu Žebřík 2009. Na začátku léta vydal své debutové album Let’s Celebrate, které mu pokřtil sám božský Karel.
Proč je vlastně většina desky v angličtině?
Melodie i text mě napadají zároveň a většinou z toho vyjde lépe ta angličtina, protože rytmika té řeči je úplně jiná. Pokud bych psal melodii na české texty, tak by musel být trochu jiný i styl hudby. Moje hudba vychází z amerických kořenů a to je pak těžké aplikovat na češtinu.
Kdy ses začal učit anglicky?
Ve čtvrté třídě jsem donesl na hodinu angličtiny do třídy cédéčko a chtěl jsem vědět, o čem se na něm zpívá. Učitel mi řekl, že to nejde, že bych musel žít v anglicky mluvící zemi, abych tomu rozuměl. Ale s tím jsem se nechtěl smířit, tak jsem se začal jazyku intenzivně věnovat, číst anglické knížky, dívat se na filmy atd. Takže jsem se naučil používat věty v určitém kontextu a zpětně jsem se pak učil gramatiku.
Na kolik nástrojů umíš hrát?
Na klarinet, kytaru, klavír, ale není to na té úrovni, na které bych chtěl. Považuji se spíš za zpěváka, který se dovede doprovodit na nástroj.
Jak to, že je ve tvém jméně čárka nad ú, když by tam podle pravidel měl být kroužek?
Babička je Češka a dědeček původem Slovák. Proto je jméno podle slovenských pravidel s čárkovaným ú. Náš rod pochází z oblasti Holíka okres Senica.
Novináři tě překřtili na „českého Toma Jonese“. Vadí ti to?
Tom Jones je jedním z mých vzorů, takže pokračuji v nějaké jeho linii, stejně jako on navazoval na své předchůdce. Ale mám i mnoho jiných vzorů, takže bych to neomezoval jen na něj. Samozřejmě mi ale lichotí, že mi někdo říká český Tom Jones, ale rozhodně to může být i svazující škatulka.
Nicméně podstatná část písní z tvého alba Let’s Celebrante zní, jako by Tomu Jonesovi přímo vypadla z hlasivek.
Když si to pustím já, cítím tam velké rozdíly mezi zpěvem mým a jeho. Máme podobný styl zpěvu, řekl bych, ale on je víc „zachraplaný“. A barvu máme jinou.
Jednou z cen, kterou jsi v SuperStar vyhrál, bylo právě setkání s Tomem Jonesem. Už ses s ním potkal?
Ještě ne, protože Jones je plně vytížený. Měl turné a také nahrával novou desku. Je jisté, že se s ním potkám, ale je otázkou kdy. Snad bude brzy hrát někde poblíž.
Tví vrstevníci, kteří dnes nejvíce kupují desky, asi poslouchají úplně jinou muziku, než jsou bigbandy. Nebojíš se, že nezaujmeš?
Mohl bych samozřejmě zpívat to, co nejvíce poslouchají ti, kteří kupují desky, ale to by byl kalkul. Chci jít jinou cestou – být přirozený, spokojený sám se sebou – a třeba se najdou lidé, kterým se to bude líbit.
Díky spolupráci s Robsonem tě má spousta lidí zafixovaného jako rockového zpěváka. A teď najednou bigband, filharmonie!
Já jsem se nikdy jako rocker necítil. Sice jsem hrál v rockové kapele, ale vždycky jsem to svým hlasem tlačil někam jinam. Nikdy jsem nesnil o tom, že budu členem kapely – vždycky chtěl jsem být sólový zpěvák.
Jak dnes vzpomínáš na SuperStar, která tě katapultovala do showbyznysu?
Účast v SuperStar jsem bral jako velkou výzvu. Byla to šance a já to zkusil. Přišel jsem si prostě zazpívat a těšil jsem se, že to bude před takovými známými osobnostmi. V podstatě jsem si to užíval a díky tomu si to užívám dodnes.
Archiv, časopis Krásná 2010, Fotografie: Martin Chodúr (via Wikipedie)
