Kategorie: Pel-mel

Kolikrát si každá z nás posteskne, že problém nelze odčarovat čarovnou hůlkou či srdce vytouženého muže získat kouzelným lektvarem. I dnes však existují ženy, které se považují za čarodějky a vyznavačky bílé magie. Pokud máte chuť si nějaké to kouzlo vyzkoušet, ať už ze zvědavosti nebo proto, že moci kouzel a čar věříte, ale čarodějnický almanach nemáte zrovna při ruce, podařilo se nám pro vás ukořistit dvě letní kouzla.

Nabízí se toho teď tolik! Léto rozdává plnými hrstmi a na ničem nešetří. Je tak lákavé podlehnout jeho štědrosti hraničící s hýřením. Stromy jsou obsypané třešněmi, záhony plné jahod a rané zeleniny, lesy voní houbami, borůvčím a maliním – a obchody narvané všemi možnými lahůdkami, převážně nezdravými, téměř stejnými v zimě i v létě. Co z toho všeho si vybrat, aby nám to co nejvíce prospělo?

Červen je hlavní doba senoseče; ale pokud jde o nás, městské zahrádkáře, nepředstavujte si, prosím, že jednoho rosného jitra naklepeme kosu a pak s rozhalenou košilí mohutnými rozmachy kosíme jiskřící trávu, až to sviští, zpívajíce při tom lidové písně.

Říká se, že čas přináší růže; je to sice pravda – obyčejně se musí čekat na růže do června nebo do července; a pokud se vzrůstu týče, tu stačí tři roky, aby vám růže udělala už docela slušnou korunku.

Sobectví, egoismus - touha jedince vlastnit co nejvíce hmotných i nehmotných statků jen pro sebe a nemuset s nikým dělit -, je považována z hlediska morálky za jednu z největších lidských nectností. Jak se to se sobectvím v říši zvířat? Existují i tady bezohlední jedinci, kteří se chovají tak, že všechno kolem patří jedině jim a slouží jejich potřebám. Nezdědili jsme v tomto směru něco po našich živočišných předcích?

Muži se necítí dobře, když jim šéfuje žena. Ženy nemají rády, když jim šéfuje žena. Má se vůbec žena stát šéfkou, nadřízenou, vedoucí? Holky, raději se nesápejme do vedoucích pozic, vždyť jsou z toho jen problémy.

Co dělat v květnu na zahradě, v ovocných sadech, ve dvoře, ve včelníku a dalších pro pěstitele důležitých místech?

Čas od času proběhne sdělovacími prostředk zpráva o tom, že se v Česku rodí málo dětí. Následuje více či méně zasvěcený komentář. Občas se tématu nízké porodnosti chytí politici a někdy při tom nestačíme zírat.

Jsou mezi nimi ti, kdo podřídili svůj život rodině a dětem, ti, kdo chtějí zůstat mladí, i ti, kdo usilují o materiální úspěch a chtějí si užívat drahý životní styl. Jaká je tzv. generace X, kterou označil kanadský spisovatel Douglas Coupland jako „ztracenou“? Jaké má sny, v čem vlastně vidí smysl života?

Málokteré ženy jsou tak obdivuhodné a důsledné, že se udržují celou zimu ve formě. Pokud tedy spíše patříte k těm, které své prohřešky schovávají pod tlustými svetry a s příchodem každého jara začnou panikařit, nebojte se. Když se zaměříte na to nejdůležitější a budete postupovat podle dobrého časového harmonogramu, můžete se už koncem jara vyloupnout ze svých svršků jako atraktivní motýl!

Indiáni říkají, že každého člověka provází životem sedm zvířat. Postupně se s nimi seznámíme. Jsou jiná než zvířata v klasické astrologii. Jsou jiná než zvířata v čínské astrologii. Jsou jiná proto, že jsou indiánská, že jsou to tzv. totemová zvířata.

Tradiční atributy Velikonoc – vajíčka, kraslice, pomlázky, zajíčci, beránci či kuřátka – milují hlavně děti. Bývá jim celkem jedno, zda budou z čokolády, těsta, peří či textilu.

Velikonoce, jeden z nejstarších křesťanských svátků, jsou spojené s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Jsou oslavou vítězství života nad smrtí. V době předkřesťanské pohané v této době vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Každé roční období má svá specifika, a není to jen počasí. Lidé žijící v souladu s přírodou odpovídali na všechny její proměny i změnou svého jídelníčku.

Každé roční období má svá specifika, a není to jen počasí. Lidé žijící v souladu s přírodou odpovídali na všechny její proměny i změnou svého jídelníčku.

Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání).

Také se už nemůžete dočkat jara? To si dává ještě trochu na čas, nic vám ale nebrání v tom, aby vám jaro nerozkvetlo na oblečení. Květinové vzory jsou velmi ženské, a protože současné módní trendy slaví návrat křivek křehkosti a půvabu, nejen že vám zvednou náladu, ale budete i v kurzu. Doplňky volte spíš jemné a decentní, jako pravá dáma.

Sedím na parapetu a pálím jednu od druhé. Za chvíli mi partička darmožroutů vybílí lednici, poškrábe parkety a polije sedačku vínem za účelem trachtace mých čtyřicátin. Zírám do oken okolních šedostaveb. Ještě včera tu stála mohutná lípa, kde v zimě sedávaly vrány a na jaře hrdličky. Musela ustoupit garáži! Musela?

A mně povídejte, že je svět v krizi! Pche!

K životu každé zoologické zahrady neodmyslitelně patří transporty zvířat. Takřka denně se nějaké zvíře někam stěhuje, ať už je to v rámci zahrady, nebo mimo její brány – což někdy bývá stovky a tisíce kilometrů daleko.

Trocha teorie nikoho nezabije. To text jedné písničky od J. Suchého a J. Šlitra mě lehce inspiroval k uvedení následujícího a rozhodně ne úplně lehkého učiva. Však se s ním školáci seznamují už na 1. stupni základní školy a postupně své vědomosti rozšiřují až do 9. ročníku. Pokud se vám podaří učivo zvládnout a máte doma dítě školou povinné, můžete milou ratolest pěkně „proklepnout“.

V každé pořádné americké detektivce se vrah – nebo alespoň mrtvola – skryje v šatně. V našich podmínkách lze spíše označit za hodně napínavou detektivku problém s ukládáním šatů i bot. Proč si tedy šatnu nedopřát?

Hned po kráse hlavního města je to ta další věc, které si cizinec žijící v Praze všimne. Jak se zdá, Češi psy milují. Jsou po celém městě. Na ulicích, v parcích, barech i restauracích. Do amerických restaurací psi nesmějí. A pro Američana, jako jsem já, je přímo podivuhodné procházet se po Vinohradech a vidět, jak psi trpělivě čekají před potravinami, často neuvázaní, zatímco jejich majitel uvnitř nakupuje.

Chcete-li jako pravé kuchyňské čarodějnice milostně očarovat vyhlédnutého muže, předložte mu k obědu pečené kuře, připravené po staročesku se zelenou jíchou. Je to velmi jednoduché.

Hned po kráse hlavního města je to ta další věc, které si cizinec žijící v Praze všimne. Jak se zdá, Češi psy milují. Jsou po celém městě. Na ulicích, v parcích, barech i restauracích. Do amerických restaurací psi nesmějí. A pro Američana, jako jsem já, je přímo podivuhodné procházet se po Vinohradech a vidět, jak psi trpělivě čekají před potravinami, často neuvázaní, zatímco jejich majitel uvnitř nakupuje.