Miloslava Mezerová

Autor: Miloslava Mezerová

Cibule

Cibule

Nejběžnější druh zeleniny – cibule –je právem nazýván královnou kuchyně. Prokazatelně ji pěstovali již lidé ve starověku. Tato výjimečná zelenina pochází sice ze západní Asie (Pákistán, Afghánistán, Írán), ale pěstovala se již v Egyptě a Sumeru. Vedle chleba tam byla hlavní potravou těžce pracujících dělníků, stavějících pyramidy.

Pór

Pór

Oficiální název této cibulovité zeleniny je pór. Většina lidí však užívá pojmenování, které je všeobecně vžité, a to pórek. Je to velmi stará zelenina pocházející z oblasti Středomoří a její vynikající léčebné účinky oceňovali již staří Římané. Přestože pór obsahuje mnoho cenných látek a v Evropě se těší značné oblibě, u nás byl používán poněkud omezeně, většinou jako polévková zelenina.

Ředkvička

Ředkvička

Ředkvička pochází z Asie; jako kulturní rostlina se však hojně vyskytovala i ve Středomoří. Vedle česneku a cibule ji dobře znali a používali již staří Egypťané v době staveb pyramid. U nás se objevila poměrně pozdě, až ve druhé polovině 18. století.

Borůvka

Borůvka

Borůvky patří mezi velmi chutné drobné ovoce. Protože náleží k nejzdravějším plodinám, určitě by měly mít své místo v jídelníčku. Borůvka obecná je hustě rozvětvený keřík s narůžovělými květy a černomodrými bobulovitými plody. Roste v půdě světlých lesů severní a střední Evropy, také v severní Asii a Severní Americe. Roste od nížin až po alpská pásma, vždy v půdě s kyselým pH.

Čeština v malíčku, aneb Škola hrou - věty vedlejší

Čeština v malíčku, aneb Škola hrou - věty vedlejší

Obsahem následujícího textu budou vedlejší věty, a to proto, že logicky navazují na předešlé učivo o větných členech. Platí totiž tato zásada: z větného členu lze utvořit vedlejší větu, z vedlejší věty lze utvořit větný člen. Připomeneme si větné členy, s nimiž jsem vás seznámila v předešlých číslech časopisu Krásná, zároveň uvidíte pojmenované vedlejší věty – zkráceně VV

Kiwi

Kiwi

Kiwi náleží mezi drobné ovoce, které se v našich zahrádkách nepěstuje úplně běžně. Pro svůj poměrně vysoký obsah vitaminu C si však získává stále větší oblibu. Tento keř, jehož botanický název je aktinidie ovocná, pochází z Číny, v angličtině se mu proto původně říkalo čínský angrešt.

Škola hrou

Škola hrou

Notoricky známé sousloví škola hrou, jehož autorem je světově proslulý a respektovaný pedagog Jan Amos Komenský, by mělo být jakýmsi mottem (a motivací zároveň) vzdělávacího miniseriálu o českém jazyce, chcete-li, o češtině.

Hlávkové zelí

Hlávkové zelí

Možná nevíte, že hlávkové zelí patří mezi vůbec nejzdravější zeleninu. Je velmi bohaté na draslík, hořčík, vápník, fosfor, obsahuje značné množství železa, mědi, manganu, zinku, jodu, také síru, chrom, fluor a další známé prvky.

Hlávkový Salát

Hlávkový Salát

V dnešní době není vůbec žádný problém dopřát si čerstvou zeleninu.
To, co dříve bývalo výsadou určitého ročního období, je dnes kdykoliv běžně k mání.
A tak např. na hlávkovém salátě si můžete pochutnat, kdy se vám zlíbí.

 

Ředkvička

Ředkvička

Ředkvička, která se vyvinula z ředkve, patří mezi nejznámější
a určitě nejoblíbenější kořenovou zeleninu.

Rajče jedlé

Rajče jedlé

Až do roku 1893 nebylo jasné, zda rajče je ovoce, nebo zelenina.
A o tom, kam je vlastně zařadit, rozhodoval právě v tomto roce Nejvyšší soud Spojených států
ve sporu Nix versus Hedden. Problém to byl zdánlivě prostý, ale měl své ekonomické opodstatnění. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano.
Verdikt zněl: Rajče je zelenina.

Broskev

Broskev

I dnes zůstaneme u „sametových“ teplomilných plodů, které dozrávají postupně během léta.
Jsou to broskve. Vyšlechtěné plody bez sametového povrchu jsou nektarinky,
známe je též pod názvem lysé nebo hladké broskve.
Podobně jako meruňka je i broskev peckovice.
Stromy, na nichž broskve rostou, se nazývají broskvoně.

Hrách setý

Hrách setý

Hrách a kroupy, to je hloupý…
V lidové slovesnosti se často odráželo velké moudro.
V tomto případě se ale pěkně „sekla“. Vůbec to není kombinace hloupá,
naopak je chytrá, zdravá a pro mnohé chutná.