Autor: Miloslava Mezerová

Což takhle dát si špenát! Vcelku nenápadná listová zelenina vstoupila do povědomí mnoha filmových diváků prostřednictvím české veselohry. Mnohem dříve nás však ovlivnil Pepek námořník, slavná postavička z amerického animovaného filmu. Vzpomínáte si? Jeho obrovská síla plynula právě z pojídání špenátu.

Hrách a kroupy, to je hloupý… V lidové slovesnosti se často odráželo velké moudro. V tomto případě se ale pěkně „sekla“. Vůbec to není kombinace hloupá, naopak je chytrá, zdravá a pro mnohé chutná.

V dnešní době není vůbec žádný problém dopřát si čerstvou zeleninu. To, co dříve bývalo výsadou určitého ročního období, je dnes kdykoliv běžně k mání. A tak např. na hlávkovém salátě si můžete pochutnat, kdy se vám zlíbí.

Sametové teplomilné plody, které dozrávají postupně během léta. To jsou broskve. Vyšlechtěné plody bez sametového povrchu jsou nektarinky, známe je též pod názvem lysé nebo hladké broskve. Podobně jako meruňka je i broskev peckovice. Stromy, na nichž broskve rostou, se nazývají broskvoně.

Řekne-li se lilek či baklažán, mnozí možná nebudou vědět, že se jedná o plodovou zeleninu, možná že se vůbec jedná o zeleninu. To proto, že zmíněná rostlina má svůj domov daleko v teplých východních oblastech Indie a její cesta do našich krajin trvala poměrně dlouho. Ve své domovině byl lilek původně pěstován pouze pro svůj zajímavý vzhled.

Ředkvička, která se vyvinula z ředkve, patří mezi nejznámější a určitě nejoblíbenější kořenovou zeleninu.

Kde se daří vinné révě, daří se i meruňkám. Nikoli však o vinné révě, ale o meruňce bude řeč v dnešním miniseriálu. Celé jméno zní meruňka obecná (v odborných kruzích je známá také pod názvem slivoň meruňka) a je to strom z rozsáhlého rodu slivoní. Marně si lámu hlavu, zdalipak se v lidové tvorbě objeví toto sametové, lehce oranžové ovoce (někdy s růžovou až červenou tvářičkou). Nevzpomínám si. Možná to bude i proto, že meruňka se do našich zemí dostala až počátkem letopočtu, a to z Turecka, její původ je dokonce až v Číně.

Malé jihočeské město s více než 7000 obyvatel leží na obou březích Vltavy, přes niž se klenou dva mosty. Ten starší – s železnou konstrukcí – patří dnes mezi technické skvosty a slouží pouze pěším. Druhý most má za sebou zdařilou rekonstrukci. Kuriózní byla jeho zatěžkávací zkouška v srpnu 1968 – po mostě projížděly sovětské okupační tanky.

Rybíz patří do skupiny drobného ovoce a v našich zahradách se řadí mezi nejrozšířenější. Rozlišujeme odrůdy červené (ta je zaručeně nejznámější), bílé a černé. Červený rybíz původně rostl planě v subtropických oblastech Středomoří, rozšířil se přes oblasti mírného pásma Evropy až do Norska. Černý rybíz naopak pochází ze severní Asie.

Až do roku 1893 nebylo jasné, zda rajče je ovoce, nebo zelenina. A o tom, kam je vlastně zařadit, rozhodoval právě v tomto roce Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix versus Hedden. Problém to byl zdánlivě prostý, ale měl své ekonomické opodstatnění. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Verdikt zněl: Rajče je zelenina.

Blíží se konec roku! Neděste se, pouze školního roku. Ten kalendářní je tak zhruba v poločase – řečeno sportovní terminologií. Konce obou roků však bývají tak jak tak značně stresující. Ten kalendářní pro nás, kteří máme léta školní a studentská za sebou, ten školní zase pro mladší generaci.

Je tu advent, nejpoetičtější období v roce. To poetické stranou a soustřeďte se na něco méně poetického – na procvičování rozvíjejících větných členů, o nichž jste si přečetli v minulém čísle. Pouze připomenu, že řeč bude o předmětu, přívlastku, příslovečném určení a doplňku.