Hlávkový Salát

Hlávkový Salát

Hlávkový Salát

V dnešní době není vůbec žádný problém dopřát si čerstvou zeleninu.
To, co dříve bývalo výsadou určitého ročního období, je dnes kdykoliv běžně k mání.
A tak např. na hlávkovém salátě si můžete pochutnat, kdy se vám zlíbí. Tato velmi oblíbená zelenina už dávno nepatří mezi první jarní zeleninové posly. Salát má svůj původ ve starém Egyptě, Řecku a Římě a byl zřejmě vyšlechtěn z divoce rostoucí lociky kompasové,
která se vyskytuje po celém světě.

Jejím nejcharakterističtějším znakem je hořká chuť. Do střední Evropy zavedl dnešní formy salátu
Karel Veliký, a to v 8. století. Zmiňuje se o tom ve svém díle Capitulare de villis a doporučuje salát
k pěstování. Ten se začal pěstovat nejprve v klášterních zahradách, na stůl obyčejných lidí se dostal později, až v 16. stol; od té doby se stal všeobecně oblíbeným. Jeho obliba spočívá v mnoha faktorech.
Předně je velmi snadno stravitelný, má vysokou biologickou hodnotu, snadno se upravuje
a je vhodný téměř pro každého.

Nutriční hodnota salátu je velmi nízká, a tak jej ocení i dietáři. V současné době existuje celá řada salátových odrůd, které se dělí na tři základní skupiny: salát ledový, římský a listový (ten je známější pod názvem hlávkový). Římský má trochu tužší listy a příjemnou mandlovou chuť, ledový salát je křehká varianta salátu. Rozlišuje se salát raný, poloraný a pozdní. Existuje i salát zimní, který se seje na podzim a úrodu dává na jaře. Pěstovat salát na zahrádce není nijak obtížné. Půda však musí být vždy kyprá a dost bohatá na živiny, nejvhodnější zálivka je měkkou a odraženou vodou. Že je hlávkový salát zelený, víme všichni, že však existuje i červeně zbarvený, vás možná překvapí. Ten má na rozdíl od zeleného větší množství karotenu, zelený je zase bohatý na hořčík. Karoteny chrání před volnými radikály, hořčík je důležitý protistresový prvek.


Salát obsahuje také vitamin C, provitamin A, kyselinu listovou, vitaminy B1, B2, E, dále draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek, křemík, fluor, jod. Kyselina listová stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, ale ničí se teplem nebo dlouhodobým skladováním při pokojové teplotě. Množství vlákniny v salátu urychluje pohyb potravy
ve střevech, odstraňuje zácpu a váže jedovaté látky. Salát obsahuje také četné látky s protikřečovými
a tišícími účinky. Posiluje imunitní systém, zvyšuje výkonnost svalů, posiluje srdce, zvyšuje přísun kyslíku
do buněk, zlepšuje zužitkování bílkovin atd. Za nejchutnější jsou považovány vnitřní listy tzv. srdíčko,
ale nejvíce cenných látek obsahují listy zevní. V salátu je poměrně vysoké množství vody, mezi 92–95%,
lze z něj tedy vylisovat šťávu, která má téměř černou barvu. Obsahuje malé množství kyseliny jablečné, citronové, šťavelové, asparagin a hořkou látku lactusin. Šťáva se užívá na odstranění zácpy. Rozpouštění
ve víně je prý účinným prostředkem proti bolesti. Salát působí také protizánětlivě, používá se jako slabé sedativum a narkotikum. Z výtažků salátu se připravují roztoky k ošetření spálenin sluncem a k ošetření zhrublé pokožky. Využívají se také jako obklad na modřiny, vnitřně působí příznivě proti žaludečním
vředům nebo zánětu střev, účinně působí proti kašli a proti potížím s průdušky.

Salát lze konzumovat samotný, bez jakékoli úpravy, pouze dobře omytý. V Čechách je nejznámější
s různými sladkokyselými zálivkami, se smetanou (sladkou i kyselou). Pokud používáte klasický ocet, nahraďte ho mnohem zdravější citronovou šťávou. Na Moravě se salát přelije rozškvařenou slaninou
či rozškvařenými škvarky. Existuje celá řada úprav salátu, dokonce dušený. Běžně se kombinuje s mnoha druhy zeleniny, také však s ovocem (banány, jablky atd.). Znáte následující recept? Velkou mísu natrhaných salátových listů ochuťte solí a olejem. Žádnou vodu! Na pánvi opečte kostičky chleba nebo jiného pečiva. Chutnější je pečivo osmažené na másle. Dejte na salát a dobrou chuť.
Vylepšená varianta je s míchanými nebo na tvrdo vařenými vajíčky.

Životní styl
Břečťan popínavý Vnitřní a vnější mapy

Žádné komentáře

Přidat komentář