Hrách a kroupy, to je hloupý… V lidové slovesnosti se často odráželo velké moudro. V tomto případě se ale pěkně „sekla“. Vůbec to není kombinace hloupá, naopak je chytrá, zdravá a pro mnohé chutná.
Autor: Miloslava Mezerová
Hlávkový Salát
V dnešní době není vůbec žádný problém dopřát si čerstvou zeleninu. To, co dříve bývalo výsadou určitého ročního období, je dnes kdykoliv běžně k mání. A tak např. na hlávkovém salátě si můžete pochutnat, kdy se vám zlíbí.
Broskev
Sametové teplomilné plody, které dozrávají postupně během léta. To jsou broskve. Vyšlechtěné plody bez sametového povrchu jsou nektarinky, známe je též pod názvem lysé nebo hladké broskve. Podobně jako meruňka je i broskev peckovice. Stromy, na nichž broskve rostou, se nazývají broskvoně.
Lilek jedlý: baklažán
Řekne-li se lilek či baklažán, mnozí možná nebudou vědět, že se jedná o plodovou zeleninu, možná že se vůbec jedná o zeleninu. To proto, že zmíněná rostlina má svůj domov daleko v teplých východních oblastech Indie a její cesta do našich krajin trvala poměrně dlouho. Ve své domovině byl lilek původně pěstován pouze pro svůj zajímavý vzhled.
Ředkvička
Ředkvička, která se vyvinula z ředkve, patří mezi nejznámější a určitě nejoblíbenější kořenovou zeleninu.
Kiwi
Kiwi náleží mezi drobné ovoce, které se v našich zahrádkách nepěstuje úplně běžně. Pro svůj poměrně vysoký obsah vitaminu C si však získává stále větší oblibu. Tento keř, jehož botanický název je aktinidie ovocná, pochází z Číny, v angličtině se mu proto původně říkalo čínský angrešt. Může dosahovat výšky až osm metrů. Kiwi se postupně rozšířilo do celého světa. Vyšlechtěné velkolepé odrůdy mají svůj původ na Novém Zélandu a odtud také pochází obchodní název kiwi. Poněkud exoticky znějící název je původně jméno nelétavého ptáka kiwi, který je národním symbolem Nového Zélandu.
Pažitka
Česnek-pažitka je správný název rostliny, která je v našich krajích notoricky známá a velmi oblíbená. Kdysi bývala na každé zahrádce. Mnoho čtenářů možná překvapí, že pažitka náleží mezi cibuloviny, její cibulky se však nevyužívají. Je známá pod mnoha lidovými názvy: šmidliňk, šmitlík, luček, šnytlík.
Meruňka
Kde se daří vinné révě, daří se i meruňkám. Nikoli však o vinné révě, ale o meruňce bude řeč v dnešním miniseriálu. Celé jméno zní meruňka obecná (v odborných kruzích je známá také pod názvem slivoň meruňka) a je to strom z rozsáhlého rodu slivoní. Marně si lámu hlavu, zdalipak se v lidové tvorbě objeví toto sametové, lehce oranžové ovoce (někdy s růžovou až červenou tvářičkou). Nevzpomínám si. Možná to bude i proto, že meruňka se do našich zemí dostala až počátkem letopočtu, a to z Turecka, její původ je dokonce až v Číně.
Týn nad Vltavou
Malé jihočeské město s více než 7000 obyvatel leží na obou březích Vltavy, přes niž se klenou dva mosty. Ten starší – s železnou konstrukcí – patří dnes mezi technické skvosty a slouží pouze pěším. Druhý most má za sebou zdařilou rekonstrukci. Kuriózní byla jeho zatěžkávací zkouška v srpnu 1968 – po mostě projížděly sovětské okupační tanky.
Rybíz
Rybíz patří do skupiny drobného ovoce a v našich zahradách se řadí mezi nejrozšířenější. Rozlišujeme odrůdy červené (ta je zaručeně nejznámější), bílé a černé. Červený rybíz původně rostl planě v subtropických oblastech Středomoří, rozšířil se přes oblasti mírného pásma Evropy až do Norska. Černý rybíz naopak pochází ze severní Asie.