Kategorie: V obručí poezie

„Jak hloupá husa – v šesti letech – zamilovaná do Oněgina!“ Matka se pletla, nezamilovala jsem se do Oněgina, ale do Oněgina i do Taťány (a možná do Taťány trošku víc), do obou dohromady, do lásky.

Krásná na duši - v obruči poezie - Zpěvy staré Číny (Přeložil B. Mathesius)

Rio Preisner se narodil se 13. listopadu 1925 v úřednické rodině žijící na území tehdejší Podkarpatské Rusi v Mukačevu. Roku 1939 se rodina musela vrátit do Čech a tehdy čtrnáctiletý Rio pokračoval v gymnazijních studiích na pražském Smíchově, kde jej učili např. V. Jirát, J. Kostohryz a J. Š. Kvapil. Po maturitě (1944) pracoval až do konce války jako dělník v ČKD Praha.

Wernischův svět byl od počátku zvláštní silnou přítomností fantazie a komiky a básník ho již nikdy neopustil: ani v překladech z němčiny, ani ve své vlastní tvorbě. V roce 2018 získal Cenu Franze Kafky. Podle mezinárodní poroty se básník svým dílem řadí mezi mimořádné osobnosti světové literatury.

Josef Václav Sládek se narodil ve Štíru roku 1845 a my od něj zaručeně známe nazpaměť dvě básničky, povinně školní: „Znám křišťálovou studánku…“ – vzpomínáte? A pak tu dětskou: „Když byl pašík malé sele, neměl v světě nepřítele...“ Není to málo?

Český herec, dramatik, spisovatel a překladatel, autor esejů, povídek, pohádek a písňových textů.

La Fontaine vždy sázel spíše na chytrost než na dutý patos cti.

Opěvám hrdiny, ta dítka Ezopova, již ve svých historkách, byť lhavá měli slova,
kus pravdy zachytí, sloužící za příklad. V mém díle mluví vše, i ryby nebo had;
co řeknou, platí všem, již lidské oko vidí. Zvířata beru si pro poučení lidí.

Bohumil Hrabal (1914–1997)