Pro mě bylo nejzajímavější to, že lidé sundávali masky. Najednou bylo vidět, kdo opravdu jsou – už to nebyl pan advokát, pan programátor, paní účetní. Byli najednou sami za sebe, lidé, kteří tančí, zpívají, hrají na babu… Bylo moc hezké pozorovat, že i ti, kterým je třeba 40 let, najednou přestanou být upjatí a začnou si hrát jako děti, objevují svět, dokážou se nadchnout. Mám pocit, že toto postupem času ztrácíme. Právě tantra je založena na tom, aby člověk zase našel svoji hravou a spontánní stránku.
