Vykládací karty Ivany Lomové, které jsem dostal od Krásné paní k Vánocům, zaujaly Petru natolik, že mě poprosila o jejich výklad. Karty prý nelžou, a tak věřím, že v těch šestatřiceti obrázcích odkryla sama sebe takovou, jaká doopravdy je.
Autor: Pavel Buňata
Odnaproti - Doma je jenom doma
„Tak co, Pražáku?“ poslouchám pravidelně, když se objevím na severu, kam jezdím za rodiči, ať už od sousedů z naší vsi nebo spolužáků na abiturientských slezinách.
Co mě nezabije, to mě neposílí
Intuitivně to pozná každý z nás, kdo si několikrát za život měl šanci vychutnat stejně jako Sisyfos výhled ze samotného vrcholu, než se z jeho na kopec ytlačeného stal opět z kopce skutálený balvan. Tedy přesně tu chvíli, kdy je vám jasné, že se váš vozík ocitl v nejvyšším bodě horské dráhy a nyní zbývá jediné – zřítit se dolů do propasti, která ho ovšem, bude-li mít správnou rychlost, katapultuje opět do výšin.
Jiřina Fikejzová - Jak málo někdy zmůže čas
Miluji diskuse s chytrými, v kterých jiskří logické argumenty. Nesnáším tupou demagogii. Například když jsem něco zažila na vlastní kůži, nikdo na celém světě mě nemůže přesvědčit, že to bylo jinak, tenkrát. Není mi vlastní časem měnit postoje, nejsem snadno přizpůsobivá, poddajná.
Tereza Bebarová: Chci, abych nic nechtěla (2. díl)
Odmala ráda účinkovala ve školních besídkách, a tak nebylo překvapením, že se rozhodla pro ostravskou konzervatoř. Prošla Divadlem Petra Bezruče, Divadlem loutek, divadlem Aréna a Národním divadlem moravskoslezským. Poté se s přítelem odstěhovala do Prahy. Její domovskou scénou je nyní Divadlo Na Fidlovačce.
