Váš košík je prázdný.
Prohlédněte si naše produkty.
Zobrazit produkty
Sv. Jan Křtitel se jako „prorok a ten, kdo připravil cestu Mesiáši,“ těšil zvláštní úctě již v dobách apoštolské církve. Nejstarší oslavy svátku Jana Křtitele jsou doloženy ve 4. století. Zatímco na Východě byl Janův svátek dáván do souvislosti s Kristovým křtem v Jordánu, západní církev ho slavila v souladu s Lukášovým evangeliem šest měsíců před svátkem Narození Páně.
Červená barva je barvou krve, života a vzkříšení. Ve středověku byly Velikonoce na památku krve prolité Ježíšem pro spásu lidstva nazývány červenými svátky.
O Božím hodu velikonočním žehnali kněží velikonoční pokrmy, které si přinesli věřící s sebou na mši. Byla to vajíčka, chléb, sladké velikonoční pečivo, jehněčí nebo jiné maso, voda, víno, kořalka a sůl.
Oslavy jarní rovnodennosti patřily k nejdůležitějším svátkům ve všech předkřesťanských náboženstvích. Křesťanská církev ztotožnila obnovu vegetativního cyklu s počátkem Ježíšova pozemského bytí.
Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání).
O tom, co dokáže jediná hubička, složil operu Bedřich Smetana (1824 - 1884).
V evropských zemích se od pozdního středověku dávají o Vánocích dárky dětem, které přináší ve Francii Pere Noël, svatý Mikuláš (od 19. století i Santa Claus) nebo Ježíšek, právě narozený v Betlémě. Smyslem bylo původně připomenout, že i když dárky obstarávají rodiče, vděčnost za ně patří Bohu.
Nejstarší vánoční stromy zdobily růže z různobarevného papíru, jablka, barevné hostie a cukroví.
Jedním z nejslavnostnějších dnů v roce býval kdysi v naší zemi svátek zasvěcený patronu českého království, knížeti svatému Václavovi. Svátek tohoto světce uctívali všichni bez rozdílu, ať již patřili mezi věrné stoupence římského papeže, vyznavače učení mistra Jana Husa nebo bezvěrce. Svatý Václav byl symbolem sjednocujícím českou zem. A nejen to. Je jediným českým světcem, jehož jméno je zaznamenáno ve světovém a generálním římském kalendáři.