Autor: Valburga Vavřinová

Nejslavnější římskou mučednicí se stalo dvanáctileté děvčátko. Jméno a svátek sv. Anežky Římské se poprvé objevily v kalendáři mučedníků v roce 354. O čtyři roky dříve byl na její počest postaven nad jejím hrobem na pohřebišti Via Nomentel kostel. O jejím životě bylo sepsáno množství pojednání. Jedno z nich pochází z pera papeže Damase I., který za svého pontifikátu dal mimo jiné obnovit katakomby a nadšeně pečoval o hroby mučedníků.

Den svatého Medarda, biskupa z Noyonu, byl od středověku významným dnem selského kalendáře. Čas a zkušenosti prověřily pravdivost lidových pranostik a dnes již ani renomovaní meteorologové nepochybují, že „jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá“. 

Vojtěch, jehož osobnost a mučednická smrt otevřely českému knížectví společně s mučednictvím sv. Ludmily a sv. Václava cestu do křesťanské Evropy, pocházel z rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 z manželství knížete Slavníka a Přemyslovny Střezislavy.

Svátek misijního biskupa a světce Patrika připadá na dobu předvelikonočního půstu. Přesto je to jeden z nejveselejších a nejbujněji oslavovaných jarních dnů. Zvláště irské hospůdky se plní nepřeberným množstvím lidí, připíjejících na zdraví světce. Irové jsou jako stěhovaví ptáci a v průběhu staletí se rozletěli za štěstím a za prací do celého světa. Den sv. Patrika se tak slaví na všech kontinentech.