Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání).
Autor: Valburga Vavřinová
Prvomučedník sv. Štěpán
Štěpán byl podle zpráv obsažených ve Skutcích apoštolských řecky hovořícím židem. Apoštol Petr ho spolu s dalšími šesti muži ustanovil jáhnem, aby vyhověl potřebám řecky mluvících vdov žijících mezi jeruzalémskými křesťany. Za života proslul ohnivými kázáními o Kristu.
Abeceda Vánoc: Roráty
Roráty, tak se nazývá votivní mše k Panně Marii, soužená v adventní době.
Slavnost Všech svatých (1. listopad)
V polovině 8. století byla slavnost Všech svatých součástí křesťanských oslav v Anglii a Irsku. V roce 835 nejmladší syn a nástupce franckého krále a římského císaře Karla Velikého Ludvík Pobožný předepsal na žádost papeže Řehoře IV. svátek Všech svatých jako závazný pro celou svou říši. Spolu s christianizací se slavnost Všech svatých rozšířila po celé Evropě a slaví se dodnes.
Slavnost narození sv. Jana Křtitele (24. červen)
Sv. Jan Křtitel se jako „prorok a ten, kdo připravil cestu Mesiáši,“ těšil zvláštní úctě již v dobách apoštolské církve. Nejstarší oslavy svátku Jana Křtitele jsou doloženy ve 4. století. Zatímco na Východě byl Janův svátek dáván do souvislosti s Kristovým křtem v Jordánu, západní církev ho slavila v souladu s Lukášovým evangeliem šest měsíců před svátkem Narození Páně.