Autor: Irena Jirků

Spisovatelka Tereza Brdečková – Cítím velmi výrazně své češství, zejména když pobývám v zahraničí, což se mi stává poměrně často.

Jiří Štěpnička se narodil v dubnu roku 1947 v Londýně. Je ve znamení Berana jako jeho matka Jiřina Štěpničková a byl také při tom, když se v roce 1950 pokusila emigrovat. Na hranicích byli oba zadrženi a jejich causa posloužila komunistickému režimu k mostrprocesu: pod petici požadující smrt významné a oblíbené herečky se podepsala řada jejích kolegů z divadla a tisíce dělníků z továren… Když se takřka po deseti letech Jiřina Štěpničková vrátila z vězení, bylo jejímu synovi třináct let.

Jiří Štěpnička se narodil v dubnu roku 1947 v Londýně. Je ve znamení Berana jako jeho matka Jiřina Štěpničková a byl také při tom, když se v roce 1950 pokusila emigrovat. Na hranicích byli oba zadrženi a jejich causa posloužila komunistickému režimu k mostrprocesu: pod petici požadující smrt významné a oblíbené herečky se podepsala řada jejích kolegů z divadla a tisíce dělníků z továren… Když se takřka po deseti letech Jiřina Štěpničková vrátila z vězení, bylo jejímu synovi třináct let.

Helena Illnerová - předsedkyně Akademie věd České republiky, profesorka a doktorka věd se narodila 28. prosince 1937, vystudovala chemii, ale pak se věnovala biologii. Je uznávána především jako odbornice na biologické hodiny v organismu savců, autorka mnoha odborných publikací a členka předních mezinárodních biologických organizací, manželka sociologa Michala Illnera, matka dvou dětí a babička pěti vnoučat.

Za několik měsíců, které prožil s Arthurem Rimbaudem (narozeným ve znamení Vah), musel Paul Verlaine tvrdě zaplatit. „Hanebná“ láska ho stála dva roky vězení, nemoc, ztrátu dobré pověsti i rodiny. Málem přišel i o zdravý rozum.

Zase Rodin! Nikdy neviděla ani toho člověka, ani jeho sochy! Ale není to poprvé, že ji s ním srovnávají. A kdyby jen srovnávají. Právě kvůli NĚMU neuspěla při konkursu. Pan Dubois netouží po experimentech, a tak ji posílá zpět na dívčí akademii... Camille Claudelová polyká porážku: Kdo je ten zatracený RODIN?

Ernest Hemingway podniká jednu ze svých pověstných „ozdravných“ jízd po Španělsku. Píše se rok 1955, je krásné jaro. Když jednou ráno vychází z hotelu v Escorialu, osloví ho dva muži. Představí se jako němečtí novináři.
„Je to vaše první cesta do Španělska? Viděl jste už někdy býčí zápasy? Mluvíte španělsky?“ Už z prvních otázek je zřejmé, že nečetli ani jednu Hemingwayovu knihu. Spisovatel čelí pobaveně, ale nevydrží, když se zeptají: „Do kolika žen jste byl zamilovaný?“
„Černošek, nebo bělošek?“ „No, do kolika z obojího druhu?“ znejistí novináři. „Do sedmnácti černošek a čtrnácti bělošek!“ „A – kterým tedy dáváte přednost?“ „Běloškám v zimě, černoškám v létě!“