Autor: Eva Uhrová

Shora zní varhany, mladé dámy a pánové s vážným obličejem kráčejí ve starobylé aule pražského Karolina k promoci. Proti nim na zdi visí mohutný závěs s odleskem gotického ducha – gobelín Marie Teinitzerové-Hoppeové (3. 7. 1879–18. 11. 1960).

Kdykoliv se v tisku před sto lety objevilo jméno Marie Tůmové (1867-1925), následovalo v závorce: vnučka Františka Ladislava Čelakovského. Duch vlastenectví z dob národního obrození už pomalu vyprchával, ale verše českého pěvce stále žily.

Kdykoliv se v tisku před sto lety objevilo jméno Marie Tůmové (1867-1925), následovalo v závorce: vnučka Františka Ladislava Čelakovského. Duch vlastenectví z dob národního obrození už pomalu vyprchával, ale verše českého pěvce stále žily.

Kdykoliv se v tisku před sto lety objevilo jméno Marie Tůmové (1867-1925), následovalo v závorce: vnučka Františka Ladislava Čelakovského. Duch vlastenectví z dob národního obrození už pomalu vyprchával, ale verše českého pěvce stále žily.

Kdybyste si chtěli v Národní knihovně půjčit dívčí romány Jaromíry Hüttlové, nepořídíte. Jsou buď odepsané, anebo chráněné v národním konzervačním fondu.

Svým dílem budila stejně silné sympatie jako antipatie, stejně vášnivé souhlasy jako protesty. Před sto lety jako dobová celebrita kandidovala do zemského sněmu. Suverénně vyhrála. Božena Viková-Kunětická (1862–1934) se tak stala první českou poslankyní a třetí poslankyní v Evropě.

Svým dílem budila stejně silné sympatie jako antipatie, stejně vášnivé souhlasy jako protesty. Před sto lety jako dobová celebrita kandidovala do zemského sněmu. Suverénně vyhrála. Božena Viková-Kunětická (1862–1934) se tak stala první českou poslankyní a třetí poslankyní v Evropě.

Svým dílem budila stejně silné sympatie jako antipatie, stejně vášnivé souhlasy jako protesty. Před sto lety jako dobová celebrita kandidovala do zemského sněmu. Suverénně vyhrála. Božena Viková-Kunětická (1862–1934) se tak stala první českou poslankyní a třetí poslankyní v Evropě.

V sedmnácti Jarmila Novotná v Mozarteu dávala první samostatný koncert, v osmnácti ve Zlaté kapličce zpívala Mařenku, o rok později ji Otakar Ostrčil, šéf opery, na první scénu přijal jako řádnou členku.

Kolik operních královen i zpěváckých hvězdiček v dobách slávy zapomíná na běžné stránky života, dychtí jen po potlesku. Jarmila Novotná (23. 9. 1907–9. 2. 1994), narozená ve znamení Panny, pěvkyně formátu Emy Destinnové, ty opojné pocity znala. Ale nepohrdla ani radostmi a starostmi rodinného života. Napsala knihu Byla jsem šťastná. Šťastná i z toho, že měla po boku svého rytíře.