Autor: Hana Sedlářová

Závěrečná scéna filmu odehrávající se na liduprázdné pláži, s blankytně modrým nebem: Ona v květovaných šatech, On v bílé košili vedou za ruku své cupitající dítě. Jdou v záři zapadajícího slunce, růžové červánky projasňují oblohu a oni tři jdou vstříc šťastné budoucnosti… Rodinné filmy končí dobře. Jak to zařídit, aby i v životě nastal onen růžově červánkový happy end: blažený táta, šťastná mamka a spokojené dítě? Kdy je příznivý čas pro příchod dítěte?

O čem si povídají ženy, holky, dámy, slečny, prostě ženské, když se sejdou u kafe na svém babinci? Přece o chlapech, krasavcích, manželích, milencích a o Bradu Pittovi, o Karlu Gottovi, to závisí na ročníku narození švitořících žen. Co si tak říkají? Jemně řekněme, že nešetří kritickým pohledem na mužské plémě. Muži jsou nechutní, málo vydělávající, neromantiční, nám se nevěnující, alkoholu holdující, nespolehliví, nevěrní, po sobě si nic neuklízející troubové, bez kterých to holt nejde. Teda kromě Brada Pitta a Karla Gotta.

Při pohledu na statistiky nevypadá asi nikdy svět růžově. Copak o to, vkročit do růžového sadu jménem partnerství–manželství zvládáme, jen ta cesta jako by připomínala labyrint, v němž se toho může hodně ztratit. Dle posledních výzkumů vyplývá, že se lidé rozvádějí, protože 1. začnou spolu žít, a to je zaskočí, 2. narodí se jim dítě, 3. každý chtěl od manželství něco jiného. Prostě se lidé rozvádějí proto, že se vzali. A co myslíte vy? Psí knížka, nebo svatba?

Mezi velikány italské poezie patří bezesporu pozdně renesanční básník Torquato Tasso. Učí se o něm nejen v Itálii, ale i v Evropě. Asi se čte v celém světě. On sám si však nevěřil, své dílo vnímal jako nepodařené, plné chyb, jako dílo nehodné čtenářského zájmu. Jeho sebeobviňování, strach z lidí a nedůvěra přerostly časem v duševní nemoc. Tento velmi citlivý člověk neunesl tíhu všedního reálného života. Torquato Tasso se narodil ve znamení citlivých Ryb.