Gustav Klimt. Umělec měl až magickou přitažlivost pro ženy a dívky všech generací i společenských vrstev. Odolala mu jen málokterá z těch, které vstoupily do jeho vídeňského ateliéru. Od bohatých paniček, které se k němu přišly portrétovat, až po chudé pohledné služky, které u Mistra zpočátku jen uklízely, aby nakonec skončily v jeho náruči.
Sigmund Freud kdysi napsal skvělý esej o sexualitě renesančního génia Leonarda da Vinci. K rozboru měl jen pár vzpomínek a dokumentů, několik kreseb a jeden jediný obraz, z něhož vyvozoval svoje dalekosáhlé závěry.
Giovanni Pisano tesal sochy z kararského mramoru, jehož kvality oceňovali už antičtí umělci. Do nahrubo opracovaného bloku kamene Giovanni tesal pomocí dřevěné palice a železných dlát a to rovnoměrně ze všech stran. Postupně tak odhaloval lidskou nebo zvířecí postavu.
Obrazy holandského mistra Jana Vermeera van Delft (1632–1675) jsou považovány za zhmotnění ticha a klidu v bouřlivé době evropského baroka. Malíř na nich pracoval pečlivě a zdlouhavě, což v Nizozemí raného kapitalismu a volného trhu nebylo zrovna štěstí.
"Zahrada lásky", dnes chlouba Muzea Prado v Madridu,
která otevírá cestu k rokokovým obrazům galantních slavností.
Existuje několik výkladů téměř třímetrového obrazu,
k němuž autor vytvořil řadu přípravných kreseb.
Nejpřesvědčivější se zdá to, že scéna představuje něco
jako zasvěcování mladé dívky do erotického či manželského života.