Strava na jaře (2. díl)
Každé roční období má svá specifika, a není to jen počasí. Lidé žijící v souladu s přírodou odpovídali na všechny její proměny i změnou svého jídelníčku: pružně reagovali na to, co jim právě v tu chvíli louky, a zahrady nabízely a taky jim jídla vhodná pro právě dané období pomáhala lépe se vyrovnat s různými neduhy. Začátek jara byl po mnoho staletí nejvíc ovlivněn Velikonocemi – a ty měly své přesné, skvěle promyšlené postupy. Mohli bychom se jimi inspirovat i my.
Boží hod velikonoční
Obřadní jídlo velikonoční neděle byl samozřejmě pečený beránek nebo kůzle, doplněný velikonoční nádivkou plnou čerstvě natrhaných bylinek a vajec. Slepice teď nesou jako divé a vejci se může hýřit tak jako nikdy. Z kynutého vaječného těsta se dělají pletence, piškotoví beránci, boží milosti smažené na másle nebo sádle. Po dlouhém půstu a páteční hladovce všem moc chutná!
Jenže má to svá negativa. Spousta vajec znamená přemíru zlého cholesterolu, bílá mouka a živočišný tuk také nejsou nejlepší, proto zkuste použít raději celozrnnou mouku.
Jarní rovnodennost z hlediska energií
První jarní den je z energetického pohledu čínské medicíny a makrobiotiky dokonale harmonický: negativní jin, které dominovalo v zimním období, je teď stejně velké jako pozitivní jang. Jasně je to demonstrováno přesně stejnou délkou noci (jin) a dne (jang). Tatáž situace se bude opakovat až za půl roku o podzimní rovnodennosti. Teď se ale oproti podzimu dny začínají prodlužovat a noci zkracovat. Narůstá pozitivní jang, které kulminuje na konci jara a začátku léta letním slunovratem.
Lidé žijící v sepětí s přírodou myslí a cítí trochu podobně a v mnohém se shodnou, i když jsou od sebe vzdáleni tisíce kilometrů.
Prvním jarním dnem začíná období, kdy dominují nejvíc ze všech tělesných orgánů játra, se kterými souvisí žlučník. Poruchy jater mají vliv na oči: může se zhoršovat vidění a mohou se dělat mžitky před očima, někdo může trpět migrénou a vůbec netuší, že za tím mohou být játra. Játrům přísluší kyselá chuť a taky jim svědčí. Povzbuzuje totiž k volnému průtoku základní energii čchi – ale nesmí se to přehánět, příliš mnoho kyselého zas játrům škodí, stejně jako nadbytek sladkého a tučného jídla. Takže – opět pozor na velikonoční lahůdky! Aby to neodnesl žlučník!
Období po Velikonocích
Na svatého Jiří (24. dubna) vylézají ze země hadi a štíři. Naši předci ten den pekli trdelníky, dlouhé proužky těsta obtočené jako hadi kolem tyče a pečené nad ohněm. Dnes se podobné pečivo prodává ve stáncích na poutích a lidových slavnostech.
30.dubna je svátek čarodějnic, slavnost ohňů, filipojakubská noc. Tradiční staroslovanské jídlo byly v tu dobu koláčky s mákem, mrváně, boží milosti. Taky pečené kuře, cibule a česnek, chléb sypaný solí a kmínem.
Padesát dnů po Velikonocích, letos je to kolem 1. června, jsou svatodušní svátky neboli letnice. Obřadně se jedly koroptve, křepelky, pečení zpěvní ptáci. Vařila se slepičí polévka, pekly se vrkoče, copánky, karásky, kruchánky, uzle, věnce a koláče. Všude v tu dobu už kvetou růže a jejich květní plátky se nakládaly do medu.
Z bílých lat černého bezu, bezinky, se smažily kosmatice namáčené v palačinkovém těstě. Dělalo se z nich také šumivé víno, které se muselo nechat uzrát ve sklepě a pilo se až v létě.
Bezinka prý dokáže vyléčit sto nemocí! V každém případě dodá dobrou náladu.
Archiv, časopis Krásná 2009, Fotografie: Pixabay
