Filozofie buddhismu

Filozofie buddhismu

Filozofie buddhismu

Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je buddhismus proniknut jen jedinou chutí, chutí vysvobození.

Buddhismus představuje kompletní, komplikovanýa těžko sdělitelný světový názor. Není jen filozofií. Filozofie dokáže vysvětlit věci na formální úrovni slov a názorů, kdežto Buddhova  učení pracují s člověkem jako celkem a umožňují vidět věci takové, jaké doopravdy jsou, teď a tady. Mají za cíl plný rozvoj a svobodu těla, řeči a mysli. Je to více než 2500 let stará kombinace logiky a přeměňující síly s metodami vedoucími k dosažení trvalých a nadosobních psychických stavů. I když filozofická i buddhistická praxe vede k jasnosti myšlení, protože nám dává praktický klíč k vnitřním i vnějším událostem zažívaným v každodenním životě, buddhismus překračuje intelektuální či terapeutické cíle filozofie i psychologie.

Základ buddhismu vytvořil Gautama Buddha pravděpodobně v 5. století př. n. l. v severovýchodní Indii. Jeho učení bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z nekonečného koloběhu zrození a smrti, z nevědomé egoistické žádostivosti, nenávisti a zaslepení. Cílem je uvědomělý, blažený život a lepší zrození v příštím životě. Ty nejvyspělejší může osvobodit od opětovných zrození a smrti. Svět je maticí příčin a následků a naše současné činy, slova a myšlenky vytvářejí naši budoucnost, naše příští životy. Všechno, co děláme, říkáme nebo si myslíme, zanechává otisky v našem nitru i ve vnějším světě. Tyto otisky později dozrají a projeví se odpovídajícím způsobem. Zejména negativní otisky se v budoucnosti projeví jako utrpení nebo nepříjemné situace.

Buddhismus má svůj specifický postoj k duši. Neřadí se ani k systémům, které tvrdí, že duše („já“) po smrti přetrvává, ani k nihilistickým systémům prohlašujícím, že s tělem se rodí i duše („já“), která se smrtí zaniká. Místo toho hlásá, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ (átman), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti.



Buddhismus je také označován jako ateistické náboženství, ačkoli v mnoha textech vystupují božstva žijící ve vyšších dimenzích existence. Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tato božstva považována za běžné smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako lidé nebo zvířata, pouze je převyšují svou moudrostí, schopnostmi a dlouhověkostí. Gautama ustanovil pro všechny své stoupence pět základních pravidel, která tvoří jakési základní životní zásady každého buddhisty:

• Nezabíjej živé.
• Neber, co ti nedávají.
• Nemluv nepravdu.
• Nepij opojné nápoje, nezneužívej omamné prostředky.
• Nebuď necudný

Formulace i počet základních pravidel se může v jednotlivých školách lišit. Buddha dále kázal:

• Všechny jevy jsou pomíjivé.
• Všechny jevy přinášejí utrpení.
• Veškeré bytí je iluzorní jako sen.

Pro Buddhu bylo důležité vymanit se z neustálého koloběhu iluzorní existence, který je ve své podstatě strastiplný. Zastavení koloběhu neustálého znovuzrození nazýváme nirvána. Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu křesťanského chápání tohoto slova, ale stav, kdy člověk realizoval poznání neskutečnosti svého iluzorního „já“, a tak se zbavil utrpení, které s sebou přinášelo nekonečné putování dualismem samsáry („já jsem“). Nirvána je konečným cílem všech buddhistů. Základem buddhismu jsou také „Čtyři vznešené pravdy“:

• Existuje utrpení.
• Existuje příčina utrpení.
• Utrpení je možné ukončit.
• Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení
(čili Ušlechtilá osmidílná stezka).

Buddha řekl: „Mnichové, toto jest vznešená pravda o osmidílné stezce vedoucí k odstranění utrpení: je to pravé pochopení, pravé myšlení, pravá řeč, pravé jednání, pravé žití, pravé úsilí, pravá sati* a pravé soustředění.“ Buddha předal pokyny třem hlavním typům lidí: Těm, kteří se chtěli vyhnout utrpení, dal informace o příčině a následku, karmický zákon. Jejich styl buddhismu se nazývá „Malá cesta“ (hínajána). Ti, kteří chtěli dělat víc pro druhé, obdrželi pokyny k soucitu a moudrosti. Toto odvětví dostalo název „Velká cesta“ (mahájána). S lidmi, kteří měli silnou důvěru v buddhovskou podstatu sebe sama i ostatních, se Buddha podělil o přímý pohled mysli nazývaný Velké pečeti a známe ji jako „Diamantovou cestu“ (vadžrajána). Z období Buddhova života o něm neexistují žádné písemné zprávy. Naše znalosti jeho učení vycházejí z tzv. pitak, které sice byly sepsány až po jeho smrti, nicméně se lze domnívat, že v nich je obsaženo učení velmi blízké původnímu učení Buddhy. Buddhismus dnes vyznává přibližně 500 milionů lidí na celém světě, nejvíce však v Asii.



Santalové dřevo, aloe, modrý lotos, rozkvetlý jasmín – mezi těmito vůněmi je ze všeho nejlepší vůně čestného jednání. Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést. Budete-li se snažit porozumět vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír. Jestliže něco děláte naplno, pak jste teď a tady. Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Dělej dobro a dobro se ti vrátí. Nikdy nevymizí ze světa nenávist nenávistí; nenávist přemáhá jen láska. Nejšťastnější je ten, kdo má nejméně žádostí. Hlásám, aby se nekonaly zlé skutky, aby se nemluvila zlá slova, aby nebylo zlých myšlenek.

Životní styl
Dezert plovoucí ostrovy Výročí svatby aneb znáte ten správný dárek?

Žádné komentáře

Přidat komentář