Daltonský plán: Uč se moudrým býti. Ale jinak...

Daltonský plán: Uč se moudrým býti. Ale jinak...

Daltonský plán: Uč se moudrým býti. Ale jinak...

Vzdělávání a výchova dětí patří mezi nejnáročnější a zároveň nejdůležitější lidské činnosti. To, jaká je úroveň školství, jak se daří děti a mladé lidi vychovávat, na jaké úrovni jsou jejich znalosti, schopnost a chuť přijímat nové poznatky, se stává zrcadlem společnosti. A pohled do něj někdy není vůbec povzbudivý. Kromě běžných škol, kterými prošlo asi největší množství žáků a studentů, začaly v první polovině 20. století vznikat i tzv. reformní či alternativní školy, jejichž pedagogové se snažili a snaží používat netypické metody a organizaci výuky. Někdy s úspěchem.

Zodpovědnost, samostatnost, spolupráce, to jsou tři základní principy výuky na školách, kde se pracuje metodou nazvanou daltonský plán. Tato metoda vychází z myšlenek žákyně Marii Montessori Helen Parkhurst, která první experimentální střední školu tohoto typu založila ve dvacátých letech dvacátého století v americkém Daltonu. K nám se pak daltonské postupy dostaly o deset let později, kdy se začaly používat na zlínských školách.

Základem daltonské výuky je podpora aktivní práce žáků. Důraz se klade především na rozvoj samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní práci, kterou by se žáci měli naučit i zhodnotit. Učitel stanoví úkoly, jež by měl žák v daném čase zvládnout. Žák si ale sám zvolí pořadí, v němž bude úkoly řešit, rozhodne se, s kým bude pracovat a kde. Úkoly zpracovává s pomocí literatury společně se spolužáky či učitelem nebo samostatně. Jakmile splní plán připravený učitelem, vybere si na základě svého zájmu další činnost, které se chce věnovat – jsou to třeba úkoly zaměřené na opakování a rozvíjení učiva nebo zájmové činnosti, které vedou k rozvíjení jeho osobnosti.

Během práce v daltonských blocích děti vědomosti vstřebávají lépe než při tzv. klasické výuce. Je prokázáno, že žák se nejvíce naučí, když k informacím dospěje samostatně. Výhoda navíc je, že učitel se při daltonské výuce může dětem věnovat individuálně a práci jim efektivně plánuje. Bere při tom ohled na různou úroveň schopností žáků, a tak každé dítě může docílit úspěchu a radovat se z něj. Pozitivní motivace se tak stává velkým pomocníkem pedagoga a výuka je vhodná třeba i pro děti s poruchami učení.

Učitel při výuce zdánlivě není důležitý, dětem „jen“ pomáhá a nenásilnou cestou je vede vzdělávacím procesem. Žáci si díky němu postupně budují pracovní návyky, jako je samostatné a nezávislé myšlení, schopnost kreativně řešit úkoly v týmu, efektivní organizace času a také tolerance k odlišnostem mezi lidmi.

Původně žáci s učitelem sepisovali měsíční smlouvy o zvládnutí učiva. Samostatně nebo ve skupinách potom pracovali v odborných pracovnách vybavených potřebnými pomůckami. Učivo, které bylo naplánováno na jeden rok, mohli podle svých schopností zvládnout i dříve nebo později.

České školy, které dnes používají tuto metodu – mateřské, základní i střední –, většinou zařazují do výuky tzv. daltonské bloky – např. dvakrát týdně po dvou vyučovacích hodinách (v nižších třídách většinou méně, ve vyšších více), které bývají zaměřené na procvičování a opakování látky. Žáci dostávají svůj plán práce, podle kterého pracují. Mohou si zvolit, kterému předmětu se budou v konkrétním bloku věnovat, a plní úkoly z příslušného pracovního listu. Jsou si vědomi toho, že na konci celého daltonského bloku by měli mít úkoly splněny.

Při práci využívají literaturu a různé pomůcky, v případě, že si nevědí rady, mohou požádat o pomoc spolužáka. Pro snadnou sebekontrolu vyvěšuje učitel řešení úkolů ve třídě a splnění úkolů děti zaznamenávají na přehledné tabule, díky nimž vidí i učitel, kolik a jaké práce komu zbývá. Při hodnocení mají žáci možnost vyjádřit své pocity z práce, konkretizovat důvody, proč se jim nedařilo, apod. Při tom se učí schopnostem důležitým pro život, jako je sebekritika a komunikace s ostatními.

Školy, většinou na Moravě, ale i v Čechách, které pracují daltonskou metodou, si své zkušenosti mohou vyměňovat v rámci Asociace českých daltonských škol. Ta byla ve spolupráci s nizozemskými odborníky založena v Brně roku 1996 a její akce jsou akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Daltonský úkol – zadání, které musí být ukončeno do určitého termínu v rámci dohodnutých pravidel. Děti na takových úkolech pracují již od mateřské školy prostřednictvím tematických pracovních listů.

Daltonský blok – několik, většinou dvě, vyučovacích hodin jednou nebo vícekrát týdně, při nichž děti zpracovávají úkoly z různých předmětů. Výsledkem práce jsou pak projekty a referáty.

Daltonský projekt – dlouhodobý úkol, složený z povinné a volitelné části, většinou pro žáky druhého stupně a starší, při kterém musí prokázat studijně-organizační dovednosti.

Archiv, časopis Krásná 2012

Pel-mel
V kuchyni s Julií Child - dýňová polévka Jana Šafránková: Příroda je nekonečně krásná

Žádné komentáře

Přidat komentář