Hvězdy na noční obloze

Hvězdy na noční obloze

Hvězdy na noční obloze

Hvězdy na večerní obloze vždy připomínají uplynulou roční dobu, tedy zimu. Naopak ráno před svítáním se vynoří souhvězdí léta, toho ročního období, které teprve přijde. Po celou noc pak můžeme pozorovat hvězdy jara. Tehdy spatříme jen bližší hvězdy v nevelkém počtu. Bohatá zimní Mléčná dráha se ztrácí u severního obzoru.

Jarní noční obloha

Na západě září večer ještě zimní hvězdy s výraznou hvězdnou postavou Oriona a vlevo dole pod ním je nejjasnější hvězda noční oblohy – Sírius. Vysoko nad západem září žlutavá Capella, pod ní souhvězdí Býka s oranžovým Aldebaranem. Nalevo nad Síriem svítí jasný Prokyon a nad ním dvojice hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců.

Večer nad východem a později celou noc září hvězdná sestava, jejíž vláda naopak začíná. Jsou to typické hvězdy jarních nocí. Nejnápadnější z nich je mohutná postava Lva. Vleže odpočívá nad jihovýchodem. Jeho hlava se ztrácí v mohutné hřívě a hledí k západu. Přední tlapy má pohodlně natažené a v nich žhne jasná hvězda Regulus, vzdálená 77 světelných roků. Další hvězdy značí lví hřbet a zadní tlapy s ocasem. Hvězdný obrazec je opravdu podobný své živé předloze.

Blízko nadhlavníku a přímo nad Lvem svítí skupina sedmi hvězd, známý Velký vůz. Pokud si představíme tradiční selský žebřiňák, vidíme oj tvořenou třemi hvězdami a čtyři kola: přední a zadní. Pozorný pohled ukáže, že prostřední hvězda v oji není sama: má těsně vedle sebe další malou hvězdičku. Jasnější hvězda z dvojice se jmenuje Mizar a slabší Alkor. Pohled dalekohledem ukáže navíc Mizar jako dvojici hvězd – dvojhvězdu. Velký vůz u nás nikdy nezapadá; patří ke skupinám, kterým říkáme obtočnové. Na jaře je však nejvýš a jarní oblohu výrazně dotváří.

Typickým jarním souhvězdím je Pastýř. Jeho nejjasnější hvězdou je výrazný oranžově žlutý Arkturus, čtvrtá nejjasnější hvězda oblohy. Najdeme ji snadno; a kdybychom si nebyli jisti, ověřme si, zda na hvězdu ukazuje prodloužený oblouk oje Velkého vozu. Oproti hvězdě Regulus je Arkturus blíž, 37 světelných roků, a proto je tak jasný. Zůstane viditelný ještě dlouho do léta. Oranžové zabarvení Arktura znamená, že jde o hvězdu méně žhavou než většina ostatních. Slabší hvězdy Pastýře tvoří obrazec tvaru pětiúhelníku, který si můžeme představit jako hlavu, ramena a pás. Pás zdobí vlevo pěkná dvojhvězda Izar, kterou ukáže dalekohled jako jasnější oranžovou a slabší modravou hvězdičku.

Po Lvu a Pastýři je třetím nejvýraznějším souhvězdím Panna. Svítí hlouběji na jihu. Nejjasněji v něm září bílá hvězda Spica, k níž v oblouku ukazuje oj Velkého vozu: napřed k Arkturu, pak ke hvězdě Spica. Tato hvězda tvoří spolu s Arkturem a Regulem obrazec takzvaného jarního trojúhelníku. Z hvězd Panny můžeme v duchu vytvořit obrazec tvaru Y nebo ti sportovně zaměření si tam představí „překážkovou závodnici“. Horní hvězda pak znamená hlavu, dvě další představují švihající paži, Spica s další hvězdou představuje nohu, která se už přenesla přes překážku, a hvězdy vpravo, v západní části souhvězdí, značí nohu, která se přes překážku teprve přenese.

Lev, Panna a Pastýř jsou tři hlavní souhvězdí jarního nebe. Ostatní souhvězdí budou méně nápadná, ale pro znalce oblohy o nic méně zajímavá. U ramen Pastýře je půvabný oblouček hvězd, nazývaný Severní koruna. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Gemma, vzdálená 75 světelných roků. Souhvězdí Honicích psů najdeme pod hvězdami oje Velkého vozu. Uvidíme tu všeho všudy dvě hvězdy. Jasnější z nich má zvláštní jméno Cor Caroli, tedy Srdce Karlovo, a je pěknou dvojhvězdou. Mezi souhvězdími Honicích psů a Panny je další nevelké souhvězdí Vlasy Bereniky. Velké dalekohledy tu najdou dalekou kupu asi tisíce galaxií velkých hvězdných soustav. Západně od Lva je další nevýrazné, ale prastaré souhvězdí Raka. Obrazec jeho hvězd má podobu obráceného ypsilon. Uprostřed spatříme jako mlhavý obláček otevřenou hvězdokupu Praesepe, tedy „Jesle“. Triedr v ní ukáže desítky hvězdiček.

Rak, Lev a Panna patří k souhvězdím zvířetníku, v létě a na podzim se mezi jejich hvězdami pohybuje Slunce. Tehdy nejsou tato souhvězdí pozorovatelná; na noční obloze jsou naopak vidět na jaře.

Největší a nejdelší souhvězdí, Hydra, podtrhává dole celou jarní oblohu, ale od nás ji celou neuvidíme, je příliš hluboko na jihu. Skupinka hvězdiček pod souhvězdím Raka představuje hlavu Hydry – připomíná trochu hlavičku luční kobylky. Dlouhého těla Hydry se shora – tedy od severu – dotýká několik menších souhvězdí. Pod Pannou je Havran – dosti výrazný čtyřúhelník hvězd. Na letní oblohu nemusíme čekat až do léta. Stačí počkat pár hodin a na východě se vynoří hvězdy letních nocí. My však budeme věrni zásadě starých řeckých filozofů: uměřenost – sofrosíné – by měla být závazná i pro nás. Počkáme proto do léta.

Archiv, časopis Krásná, 2011

Astronomie
Konečně začíná jaro! Ikonické módní doplňky - Burberry: baloňák

Žádné komentáře

Přidat komentář