Anýz, bedrník

Anýz, bedrník

Anýz, bedrník

Anýz, bedrník anýz – latinsky Pimpinella anisum; lidově: anýzový bedrníček, anýzový bedrník, anýž, bedrmér, bedrníček, bedrnice, bedřinec, bederníček, bedrník hanýsek aj.

 

 

Anýz je prastará léčivka, původem snad z Orientu. Díky Karlu Velikému se stala známou po celé Evropě.
Karel Veliký vydával zákonná nařízení pro celé území říše, nejen že zavedl jednotný ekonomický a mincovní systém, ale vyhlášky se týkaly i školství a vědy. Podle jednoho výnosu se všechny rostliny pěstované
v klášteře St. Gallen musely pěstovat také na císařských pozemcích. A tak se anýz, který v přírodě divoce neroste, začal pěstovat jako léčivka i kuchyňské koření. V Anglii byl bedrník považován za tak hodnotný,
že na něj byla vypsána daň.

Lidová pověst říká, že ten, kdo se omývá odvarem z anýzu, zůstane mladý a potentní.
Dříve se věřilo, že má afrodiziakální účinky. Římané jej používali jako aromatický, zažívací a podporující prostředek. Používal se při pokousání jedovatými zvířaty, nadýmání, průjmech, vodnatelnosti, výtoku
a k podpoře tvorby mléka. Zapaloval se, aby jeho kouř zmírnil bolest hlavy. Rozemletý se přidával
do růžového oleje a používal jako kapky do uší.

Anýz milují holubi, říká se, že když se mají držet doma, má se jim sypat do zrní.
Jednoletá rostlina z čeledi mrkvovitých kvete v červenci a srpnu. Nejvíce se využívá semeno bohaté
na bílkoviny a éterické oleje, které zvyšují sekreci žaludečních šťáv, zklidňují a dezinfikují trávicí ústrojí. Doporučuje se při nechutenství, zánětu horních cest dýchacích (povzbuzuje vykašlávání), proti nadýmání,
při prořezávání zoubků, oteklých prstech, lehkých nervových poruchách, nespavosti, proti nepravidelné menstruaci, škytavce aj. Často se používá ve směsi s fenyklem a kmínem.

Přidává se do chleba, zeleniny a bramborových jídel,
využívá se k výrobě likérů, sirupů, bonbonů a sladkého pečiva.

Životní styl
Feministka versus šovinistka Vyslanci pekel, nebo vzdušní skřítkové?

Žádné komentáře

Přidat komentář