Zoologie v říši bájí a legend - Harpyje, Chiméry

Zoologie v říši bájí a legend - Harpyje, Chiméry

Zoologie v říši bájí a legend - Harpyje, Chiméry

Žádný jiný tvor na této planetě není obdařen takovým darem fantazie a představivosti jako člověk. Realitu kolem sebe nejen citlivě vnímá, ale dokáže ji i dál rozvíjet a přetvářet. Vznikají tak fenomény, které existují jen v představách a mysli člověka, jsou výplodem lidského ducha. Typickým příkladem jsou bájná zvířata, která nikdo nikdy neviděl, a přesto se stala součástí mýtů a legend různých civilizací a posléze kulturním dědictvím celého lidstva.

Harpyje

Jiným dravým ptákem, který dostal jméno z říše lidských bájí a legend, je harpyje. V antickém světě byly harpyje okřídlené bohyně s dlouhými vlasy, líbezných tváří, horní část těla měla podobu ženy, ale dolní část byla ptačí – orlí s obrovským břichem a mocnými drápy.

Vyznačovaly se neukojitelnou žravostí a nenasytností a všechno kolem sebe potřísnily výkaly. Hnízdily prý na vysokých skalách, v jeskyních i v ruinách starých hradů a zpěvem lákaly svou kořist – osamělé poutníky. Unášely zraněné vojáky z bitev a následně je trhaly na kusy. Jejich hlavním úkolem ovšem bylo krmit draka, který hlídá Zlaté rouno.

Skutečné harpyje žijí v korunách jihoamerických deštných pralesů a do určité míry lidským představám starověku odpovídají. Mají mohutný zobák, na hlavě půvabnou chocholku z šedého peří, typické jsou ovšem mohutné nohy opatřené ostrými pařáty. Harpyje však v pralesích nepátrají po osamělých poutnících, ale po opicích – malpách, vřešťanech, chápanech a dalších příslušnících početné rodiny jihoamerických primátů. Útok harpyje bývá prudký a vždy jde o život. Jakmile opičí tělo sevřou drápy ostrými jako břitva, je s obětí konec. To opice velmi dobře vědí, a jakmile se na obloze mihne mohutný stíny harpyje, s křikem se neváhají střemhlav vrhnout z korun stromů dolů, jen aby se zachránily.

Chiméry

V jednom ze zpěvů Iliady se Homér zmiňuje o podivném tvorovi zvaném chimaira, který je vpředu lvem, na hřbetě kozou a vzadu hadem, v jiných dílech je tento bájný tvor popisován jako tříhlavá obluda dštící oheň.

Nesourodá podoba chimairy dala později v biologii a lékařství základ pro výraz chiméra, jímž se označují jedinci postižení závažnými vývojovými vadami, jako jsou chybějící či přespočetné končetiny, deformace hlavy. Typickým příkladem chimér jsou dvouhlavá telata, hadi či ještěři. S názvem chiméra se můžeme setkat v biologii i v jiném významu. Po starověké obludě dostal název i celý řád paryb – Chimaeriformes.

Chiméry se vyznačují nápadně velikou hlavou a velkýma očima, směrem k ocasu se tělo zužuje, tenký ocas zakončený dlouhým vláknem připomíná hadí ocas již zmíněné antické chiméry. Chiméry žijí v mořských hlubinách, což jen umocňuje jejich tajemnost.

Archiv, časopis Krásná 2007

Pel-mel
Hortense Fiquetová a Paul Cézanne Slunce a Měsíc ve znamení Zvěrokruhu - Střelec

Žádné komentáře

Přidat komentář