Z kalendáře historického národa českého – Listopad (1. díl)

Z kalendáře historického národa českého – Listopad (1. díl)

Z kalendáře historického národa českého – Listopad (1. díl)

Z kalendáře historického národa českého od Mistra Daniela Adama z Veleslavína a jeho pokračovatele Martina Jana Vochoče

4. listopadu L.P. 1419

Jan Žižka z Trocnova a Pražané Starého a Nového Měst prařských, vpadli na lid císaře Zigmunda a mnoho jich zmordovavše, koně a zbroje jim pobrali a město i dům arcibiskupův vypálili, a tu v té bitvě Jan Žižka nejprve za slovo vzat.

Veleslavín cituje Vavřince z Březové, FRB.,V., 349 a Kuthena.

5. listopadu L.P. 1890

se narodil ve Vadíně u Němec. Brodu český malíř Jan Zrzavý. Studoval na uměleckoprůmyslové škole pražské a poprvé vystavil r. 1923 soubor svých obrazů. Zrzavého krajiny a architektury jsou podány s lineární jednoduchostí. Malby figurální jsou prozářeny šerosvitem, jenž upomíná na umělce baroka.

– Toman: Nový slovník, 769.

6. listopadu L.P. 1872

se narodil v Chýnově u Tábora český sochař a grafik František Bílek. Studoval na pražské Akademii u Pirnera, prožil několik let v Paříži, stýkal se přátelsky například s Juliem Zeyerem, Zdenkou Braunerovou, Otokarem Březinou a Jakubem Demlem. Ze sochařských prací Bílkových jmenujme Krucifix ve svatovítské katedrále, pomník Husův v Kolíně, Třebízského na Vyšehradě a Komenského v Praze VII. Hlubokým mystériem jsou prodchnuty skulptury Slepců, Duchovního setkání, Tvůrce a jeho sestry Bolesti aj., stejně jako četné dřevořezby. Bílek graficky vyzdobil Knihy Březinovy a edici Špalíček; řezaná křížová cesta v Kolíně, malovaná v Pelhřimově. O grafickém cyklu Otčenáš (1901) a o uměleckém zjevu Bílkově vůbec napsal Jakub Deml překrásné Slovo k Otčenáši Fr. Bílka.

7. listopadu L.P. 1811

se narodil v Miletíně veliký český básník Karel Jaromír Erben. Studoval v Praze filosofii a práva, působil ve službách zemských, až se r. 1851 stal archivářem města Prahy, 1864 ředitelem pomocných úřadů pražských. Věrný žák Jakuba Grimma vydal báje jiných větví slovanských v českém překladu Vybrané báje a pověsti. Sbíral i české pohádky a shromažďoval i národní písně, které pak vydal ve dvou souborech – Prostonárodní české písně a říkadla a Písně národní v Čechách. Forma Kytice připomíná starodávné balady lidové a zpěvný verš Erbenův často posloužil hudebníkům jako textový podklad tvorby: A. Dvořák, Zdeněk Fibich i Vítězslav Novák zhudebnili jednotlivé balady.

7. listopadu L.P. 1876

poprvé provozována Smetanova opera Hubička, již Mistr vytvořil v první polovině toho roku na libreto Elišky Krásnohorské, založené na povídce Karoliny Světlé. Hubička dosáhla hned na poprvé vynikajícího úspěchu a zůstala vedle Prodané nevěsty nejoblíbenější zpěvohrou Smetanovou.

– OSN., XXIII., 498.

8. listopadu L.P. 1620

svedena byla bitva na Bílé hoře, pláni na západ od Prahy, v níž stavovské vojsko české se sbory falckými, vedené Anhaltem, Thurnem a Hohenlohem, bylo poraženo od císařských pod vedením Maxmiliána, vévody Bavorského a Karla Bonaventury Buquoie hraběte de Longuevall.

9. listopadu L.P. 1620

den po porážce bělohorské král Fridrich Falcký opustil Prahu a ujížděl z království. Na útěku byl ztracen vůz, v němž uloženy korunovační klenoty. Krále provázelo i množství české šlechty, která doufala, že s ním se jednou vrátí – všichni však zemřeli v emigraci. Útěk „zimního“ krále zachycen na dřevořezbě J. Bendla v chrámě svatovítském, na severní straně hradby kněžiště. Beletristicky králův útěk vylíčil Al. Jirásek v povídce Zámecký hejtman.

Pel-mel
Co mají jíst Štíři? Tajemství odvrácené strany Měsíce

Žádné komentáře

Přidat komentář