Svatební den

Svatební den

Svatební den

Ani v těch nejkrásnějších představách jsem si svou svatbu takhle nepředstavovala. Byla opravdu krásná a splnil se mi tím sen. Děkuji tímto všem, díky vám to bylo úžasné!

31. 7. 2008
Je deset večer a já sedím v obýváku svých rodičů, v ruce držím šampaňské a klepu se jak osika. Už za chvilku budu vdaná paní! Jsem strašně nervózní a bojím se všech možných katastrof, které se zítra můžou stát. Ještě že je tady se mnou Zuzanka, která mi jde zítra za svědka, určitě dneska vůbec neusnu! I když jako správná lékárnice si na to šampáňo asi lupnu hypnogen, aby mě zítra nekleplo. Pořád se mi honí hlavou, jak zítra bude, jestli nebude pršet, jestli se mi do rána neudělá obří pupínek přímo na špičce nosu, jestli nezakopnu o svoje šaty, jestli ženich dorazí… Naštěstí už zabírá prášek a usínám.

1. 8. 2008
4.50 – právě jsem se vzbudila leknutím a celá propocená. Zdálo se mi, že stojíme na pláži ve Žlutých lázních, kde se svatba bude konat, a uprostřed obřadu někdo vykřikne a potom už všichni s hrůzou sledujeme, jak se Vltava rozvodňuje a najednou nás spláchne obrovská vlna. Chvilku nato všechno zamrzne a začíná sněžit. Zajímalo by mě, co by na ten sen řekl Freud. Rozhodla jsem se, že už raději spát nepůjdu, stejně by mi to asi ani nešlo. Vstala jsem a pustila si televizi, kde jsem se dozvěděla, že nás čeká nejteplejší den letošního léta, takže sněhu se snad bát nemusím. Alespoň to si můžu odškrtnout. Začala jsem se patlat nejrůznějšími krémy a maskami (abych ještě stihla za těch pár hodin zkrásnět) a pak už jen nervózně chodila po bytě sem a tam. Nakonec jsem svým přešlapováním vzbudila Zůzu i mámu, tak do mě nalily trochu šampaňského, abych se uklidnila.

7.50 – odjíždíme do Žlutých lázní, kde se bude konat obřad i hostina.

8.00 – jsme na místě a právě přijíždí slečna, která nalíčí nejprve mě, potom maminku a svědkyni a nakonec i všechny družičky. Klepou se mi ruce a už začíná být jasné, že dnes bude dusno, takže doufám, že mi řasenka nakonec neskončí ve výstřihu!

9.00 – konečně vypadám trošku k světu, teď když mám namalovaný obličej na ksichtě. Už zbývají jen vlasy. Cítila jsem se dost divně, přijet sem celá rozcuchaná a nenalíčená, tak už to chci mít za sebou! A zrovna vchází do dveří kadeřnice.

10.30 – tak už jsem učesaná a všechno dopadlo podle mých představ, tak se cítím moc dobře a musím říct, že mi to celkem sekne! Postupně se tady kolem mě zkrášlují i družičky a všechny štěbetají a žvaní jedna přes druhou, chodí kouřit a dolévají šampaňské do mé i do svých skleniček. Zřejmě nejsem sama, kdo je trochu nervózní.

12.00 – tak holky jdou na mě! Musí mi pomoct do šatů, zašněrovat korzet a navléknout podvazek. Připadám si jako hotová princezna! Z terasy už je vidět, že přicházejí první hosté, a já jsem tak nervózní, že už mi ani to šampaňské nepomáhá! Teď už je něco přes třicet stupňů a všem nám začíná být pěkné horko! Dokonce tu teď byli pořadatelé svatby a zeptali se mě, jestli si svatbu může natočit televize, že tu točí spot z nejtropičtějšího dne léta. Řekla jsem, že ano, ale hlavně ať se mě nikdo na nic neptá!

13.00 – holky už odešly a já zůstala sama a čekám na tatínka. Poslední nádech, výdech, zkouknutí v zrcadle a jde se na to – už z dálky slyším tu hudbu, Over the Rainbow. Mám pocit, jako kdybych uvnitř plakala, ale slzy naštěstí netečou. Teď už vidím, jak Tomáš stojí spolu s družičkami před oltářem a všichni vypadají spokojeně a vyrovnaně, což mě trochu uklidnilo. Cestička na písku je ze světlemodrého koberce, lemovaného růžičkami a mušličkami a kolem jsou rozmístěné židličky, potažené bílou látkou, a stojí tu palmy. Opravdu to tu vypadá jako v Karibiku! Představovala jsem si, jak tudy půjdu, asi milionkrát, a teď je to opravdu tady. Čas vyrazit s tatínkem a maminkou k oltáři!

14.30 – tak už jsem vdaná paní! Naštěstí nic z toho, čeho jsem se bála, se nestalo, jedině babička se nám nějak přimíchala mezi družičky a chvilku zmateně kroužila kolem s foťákem v ruce, ale všechno nakonec bylo ještě hezčí než v mých představách. Po obřadu a gratulacích na mě sice naběhla televizní moderátorka s otázkami, jak se cítím v tom vedru (v tu chvíli mi zrovna stékal čůrek potu po noze), ale všechno se zvládlo. A i přes to horko se zdálo, že si na svíčkové k obědu všichni pochutnali. Teď nás s Tomášem čeká focení na nedalekém golfovém hřišti a hosty mezitím pošleme na projížďku lodí. No a pak už budeme jen tancovat, slavit, grilovat a bavit se až do rána!

Ani v těch nejkrásnějších představách jsem si svou svatbu takhle nepředstavovala. Byla opravdu krásná a splnil se mi tím sen. Děkuji tímto všem, díky vám to bylo úžasné!

Archiv, časopis Krásná 2007

Pel-mel
Recepty - Jaroslav Sapík Vztahy Lva (1. díl)

Žádné komentáře

Přidat komentář