Pavel Jevula – mnohostranný Blíženec

Se svými kolekcemi se Pavel Jevula prezentoval na Prague Fashion Week v galerii Mánes v Praze, na Českém velvyslanectví ve Vídni, v Moravské galerii Brno, na Igedo Düsseldorf, MMC Leipzig, Raifaizen fóru ve Vídni, ve Veletržním paláci v Praze, Studiu LR – galerii oděvních designérů Praha. Zabývá se oděvním designem. Vytváří autorské kolekce, zaměřené převážně na sociální otázky: ESC – téma byrokracie, Paměť 05 – téma holocaust, S-KOČ – téma kočovníci, TJ OREL – téma sport versus bussines. V současné době navrhuje modely pro oděvní značku Rialto. Obléká moderátorku pořadu České televize Móda–extravagance–manýry.

Poznáváte se v Blížencích? Máte jejich činorodý charakter a komunikativnost, rychlost reakcí a myšlení, všestrannost, vnímavost, intelektuální obratnost, fyzickou šikovnost, důvtip, učenlivost a velkou proměnlivost? Jak byste se charakterizoval?

Jako Blíženec se určitě cítím. Má nálada i pohled na svět jsou velmi proměnlivé. Stereotyp mě ubíjí a potřebuji neustále nové podněty. Stagnace je pro tvůrčí práci velmi nebezpečná v každém oboru. Všestrannost módního odvětví od výběru látek přes technologické zpracování, výběr modelek po choreografie přehlídek nebo scénáře focení katalogů mě jako Blížence svou různorodostí samozřejmě zcela naplňuje.

Jak jste se k oděvu dostal? Věděl jste už v dětství, že budete módní návrhář, nebo jste měl jiné dětské vize?

Do světa módy jsem se dostal už jako malý. Moje babička Magdalena šila v prvorepublikovém módním salonu v Moravské Ostravě a babičce Boženě jsem pomáhal stehovat, už když mě jako dítě hlídala.

Čím se odlišujete od ostatních českých oděvních návrhářů, jaká jsou vaše specifika?

Odlišuji se asi nejvíce náročností modelů, které vytvářím. Nedělám pouze plesové šaty, ale i těžší módu, jako jsou dámská i pánská saka a pláště. Mé kolekce se také vyznačují svou soudržností. Snažím se dotáhnout model po všech stránkách, co se týče obuvi, šperků, rukavic i třeba klobouků. Pokud jsou model i kolekce ucelené, vyzní celá přehlídka úplně jinak.

Je pro vás důležitější funkce oděvu, nebo jeho vzhled? Jaký styl oděvu je vám nejbližší a proč?

Podle mě by oblečení mělo mít něco víc než jenom vzhled módního výstřelku na jedné straně nebo pouhou vysokou funkčnost na straně druhé. Líbí se mi styl oblékání, který zahrnuje jak funkčnost, tak i dobrý design. Nejraději mám kombinaci stylů, barev i materiálů. Za 2000 let vývoje módy už bylo asi vše vymyšleno. Dnešní móda ale může přinést nový pohled na oblékání právě neotřelými kombinacemi.

V naší republice bohužel stále převažuje styl velmi funkčního oblečení. Mnozí lidé se oblékají, jako by nešli zrovna do práce nebo na nákup, ale jako by se chystali zdolat velehory. Chápu, že každý den nemáte chuť běžet v lodičkách a sukni na autobus, ale myslím, že by se kultura oblékání u nás určitě dala zlepšit.

Nosíte své vlastní modely?

Své vlastní modely samozřejmě nosím. Nemám rád návrháře, kteří si za svými modely nestojí a na molo se přijdou po extravagantní přehlídce poklonit v džínách a v triku. Nevím, proč by měl jejich modely někdo nosit, když toho nejsou schopni oni sami. Já také tvořím na přehlídková mola modely více nadsazené, extravagantnější, aby publikum nenudily. Ale vždy myslím i na to, aby se daly zkombinovat také pro běžné nošení nebo speciální příležitosti.

Co si myslíte o různých módních stylech – respektujete je, nebo raději posloucháte svůj vnitřní hlas?

Módní směry sleduji, ale snažím se zhmotnit vlastní vize. To, co se zrovna nosí, není nějakým diktátem módního průmyslu. Móda odráží celkovou náladu ve společnosti a já se ji ve svých kolekcích snažím zobrazovat. Proto se také zabývám sociálními tématy, která mě svou naléhavostí oslovují. Doufám, že jsem jako Blíženec dostatečně senzitivní, abych tato témata dokázal přenést do svých kolekcí a představit je tak širokému publiku.

Dokážete poznat charakter člověka podle toho, co má na sobě?

Je jasné, že ne každý se může oblékat do exkluzivních modelů, ale zároveň mě mrzí, že lidé, kteří by si je dovolit mohli, do oblečení neinvestují. To je potom dost smutný pohled. Samozřejmě tím, co si oblečete, vypovídáte hodně o svém životním stylu i aktuální náladě. Snažím se ale nehodnotit pouze podle vzhledu. Mám rád lidi osobité, i když nejsou zrovna dokonale sladění.

Preferujete modely vytvořené přímo pro osobnost určitého člověka, jak jsem se dočetla v jednom rozhovoru s vámi. Znamená to, že se nejdřív snažíte pochopit jeho povahu a psychiku? Jste taky tak trochu psycholog? Při vaší blíženecké všestrannosti bych se tomu nedivila.

U zakázkové tvorby je psychologie velice důležitá. Vztah k oblékané osobě je velice intimní. Snažím se zjistit, co je pro ni podstatné, jaký má životní styl, dávat si pozor na citlivá místa. Se zakázkou dostáváte i absolutní důvěru. Je to velice napínavý proces od výběru materiálu přes zkoušení až k výslednému modelu. Mám vždycky radost, když se nakonec vše podaří a přijde mi zpráva, „v tom modelu se cítím se skvěle“. Individuální přístup je samozřejmě na výsledku znát.

Jste mnohostranný i jinak. Ke svým oděvním kolekcím dokážete vytvořit i choreografii, vybrat hudbu. Sám nejlépe víte, co podtrhne atmosféru vašich modelů.

Prezentace na módních přehlídkách je mnohdy důležitější než samotné modely. Výběr modelek, hudby i choreografii si raději organizuji sám, protože je to komplexní práce, kterou musí dělat jeden člověk, jenž má celou koncepci v hlavě. Pouze tak je výsledek kompaktní. Hudba je u přehlídky prvotní věc. Pouštím si ji při navrhování i realizaci, a dostávám se tak do pocitu celé kolekce. Hudba stejně jako film, výtvarné umění a architektura jsou pro mě zároveň největším zdrojem inspirace.

Dokáže vás něco naštvat?

Vždycky mně překvapí, když vidím průměrnou kolekci prezentovanou jako něco neobvyklého nebo exkluzivního. Obecně se česká móda stále porovnává se zahraničními exkluzivními značkami, což je samozřejmě nesmysl. Zahraniční zavedené značky se pohybují v naprosto jiných finančních možnostech než tvůrci u nás. Do médií se pak často dostává pouze zaplacená reklama, nikoli kvalita.

Kde nabíjíte baterky, jaké jsou zdroje vaší energie?

Mým oblíbeným místem je plavecký bazén. Tam se dobíjím a relaxuji. Pod vodou na vás nemůže nikdo mluvit, nic po vás chtít. Když uplavete kraulem kilometr, je to i výborný trénink pro fyzickou kondici vašeho těla. Po plavání mám pocit, že ze mě voda smyla všechny psychické i fyzické problémy. Jako bych se proměnil v nového člověka. Zkrátka změna je moje životní nutnost.

Archiv, časopis Krásná 2007, Fotografie: Pixabay