Mao Gua
Mezi neodmyslitelné součásti orientální kuchyně patří zelenina Legenarie, latinsky Legenaria Siceraria nebo Legenaria Leucanta, využívána v Číně, Japonsku i Indii.
Rod Lagenaria patří do čeledi Cucurbitaceae stejně jako okurky, tykve a dýně. V celém orientu je tato zelenina známa pod jménem Mao Gua, Hu Gua nebo Hu lu gua a bez jejích malých lahodných plodů se neobejde žádné japonské kampyo nebo maki sushi. Využívat se však dají pouze mladé plody, starší jsou dužnaté, jejich obsah postupně „vatovatí“ a pro kuchyňské využití se už nehodí. Navíc zprvu jemná a měkká slupka dřevnatí. Této vlastnosti se však využívá po dozrání plodů. Z celé řady druhů jsou historicky i v současné době nejznámější a nejpěstovanější pouze dva druhy.
Hojně rozšířená v Indii a Číně je Lagenaria leucanta longissima. Mladé křehké a šťavnaté plody této rostliny se využívají do polévek, nakládají se jako malé pikantní okurčičky, přidávají do míchaných salátů. Lagenarie patří mezi zeleninu s největšími plody na světě. Dorůstají délky až dva metry. Zelenina se dá s úspěchem pěstovat i v našich klimatických podmínkách, vyžaduje organickou výživu, hodně vody a slunné stanoviště. Plody, které visí, dosahují velkých rozměrů, ty, jež leží na zemi, se kroutí a nejsou tak zajímavé.
Lagenarii siceraria mexicana znali už staří Aztékové. Její mladé plody využívali stejně jako v Číně a jinde ve světě. Po dozrání semen je mnohovrstevná slupka plodů silná a velmi tvrdá, až dřevnatá. Mexické indiánské kmeny z nich vyráběly rozmanité nádoby, ve kterých uchovávaly po dlouhou dobu tekutiny i sypké potraviny. Na suchém místě vydrží takové nádoby řadu let. V současné době se prodávají jako originální indiánské suvenýry, vytvořené přírodou.
Pozn.: Zralé baňaté plody mexické lagenarie. Ty se po sklizni nechají vysušit a zbaví se semen.
Archiv, časopis Krásná, 2008
