Úvod Magazín Do vínku dostala golf - Klára Spilková

Do vínku dostala golf - Klára Spilková

Klára Spilková je ve svých šestnácti letech v současné době nejlepší českou golfistkou. Deník MF Dnes ji zařadil mezi osobnosti roku, které se v roce 2009 něčím vyznamenaly.

Začala s golfem ve čtyřech letech se svým bratrem Lukášem na hřištích v Líšnici a na Karlštejně. Klára trénuje každý den, za rok stihne 30 turnajů. Když se stala mistryní Evropy, gratuloval jí i prezident Václav Klaus. Jako první Češka v historii byla v týmu Evropy na Junior Solheim Cupu v USA. „Všichni mi říkají, že v tom je hlavně dřina a něco mám od pánaboha,“ tvrdí mladá sportovkyně.

Jak jste se dostala k tomuto sportu?

To, že jsem vůbec začala hrát, byla spíše náhoda. Bydleli jsme blízko u Karlštejna a jeden den jsme jeli vyzkoušet golf na zdejší golfové hřiště. Moc nás to všechny chytlo. Nejdříve tátu a bráchu, ti začali hrát trochu dřív, a pak jsem začala hrát i já. Ale mě ta hra zaujala asi ze všech nejvíc. Brácha hraje pořád a táta teď skončil.

Co jste musela nejvíc překonávat, než jste se stala profesionálkou?

Určitě to není jednoduché. Myslím si, že to byla dřina, kterou jsem tomu dala, a trénink. Ale baví mě to, takže to pro mě nebylo nepříjemné.

Co vám přináší radost?

Radost mám samozřejmě z výhry a povedené rány. Pak určitě kamarádi, které mám z golfu. Jsem ráda, že je mám. Když už hraji takhle dlouho, našla jsem si jich hodně. To všechno je fajn.

Počítáte s tím, že celý svůj život spojíte s golfem?

To je předčasná otázka. Teď přemýšlím o golfu a o ničem jiném. Nastoupila jsem na Gymnázium Oty Pavla v Radotíně, které má spojitost se Zbraslavskou golfovou akademií. Vycházejí mi vstříc a jsem ráda, že je to gymnázium. Chtěla bych mít nějaké dobré vzdělání, škola je těžká, ale mám rozdělené zkoušky, takže dá se to stihnout.

Co jste chtěla dělat jako malá?

Pamatuji si, že jsem chtěla být vždycky právničkou. Dnes již o tom neuvažuji. Budu ráda, když zvládnu tu školu.

Stíháte ještě něco jiného než trénink?

Ano, snažím se. Určitě stíhám kamarády, stíhám také školu, která mi vychází hodně vstříc. Máme i psa – labradora. Vždycky když je potřeba a jsem doma, tak s ním chodím ven na procházky.

Archiv, časopis Krásná 2011

Osobnosti a rozhovory
Dopřejte si jaro i Velikonoce po svém! - Barevné Velikonoce Samota není osamění