Divizna velkokvětá (1. díl)

Divizna velkokvětá (1. díl)

Divizna velkokvětá (1. díl)

Začíná podzim a ještě kvete – latinsky verbascum thapsiforme Schr. – lidově také císařská nebo královská svíce, svícen, děvina, devizna, divozel, fousáč, kruželice, kružolica, kříželice, oběračka, obranky, oranka, psí ocas, sluneční nebo Petrova hůl, pochodňová květina, volský chvost aj.

Divizna je dvouletá bylina z čeledi krčníkovitých, celá plstnatá, 1–2 metry vysoká. Má dlouhé rozvětvené kořeny. V prvním roce vegetace má přízemní růžici listů, v druhém vyhání lodyhu s hroznem žlutých květů. Mimo květů má všechny části jedovaté. Doba květu je červenec až září. Roste v celé Evropě a západní Asii na slunných místech, ve štěrku, na kamenitých svazích a lesních pasekách.

Z jedenácti druhů, které u nás rostou, deset kvete žlutû a jen jeden druh, divizna brunátná, má květy fialové nebo růžové nebo bílé. Je velmi vzácná a je chráněná. Pro léčebné účely se hodí divizna velkokvětá a divizna sápovitá (verbascum phlomoides), které se od sebe liší jinou stavbou květů na lodyze.

Hrdina řeckých bájí Odysseus dostal diviznu na ochranu před čarodějnicí Kirké, která jeho přátele proměnila ve vepře.

Doporučoval ji Hippokrates, stejně jako abatyše z Bingenu, svatá Hildegarda.

Aristoteles popsal používání divizny při rybolovu: v předvečer je bylina nasypána do vody a druhý den je možno ryby omámené saponinem chytat holou rukou.

Podle lidových pověr se věřilo, že kdo se umyje odvarem z divizny, stane se neviditelným.

O divizně se říká, že působí v oblasti čelní čakry (čakra „třetího oka“), která je spojena s psychikou a se schopností předvídat. Pokud se potřebujete „povznést“, uvaříte si šálek diviznového čaje a pomalu popíjejte.

Pel-mel
O škůdci jménem stereotyp Monika Šramlová: Hlas má velkou sílu

Žádné komentáře

Přidat komentář