Daniela Lišková fotografovala nahé ženy před ohroženými stromy
Daniela Lišková vystudovala práva na Masarykově univerzitě v Brně. Svůj zájem o ochranu životního prostředí a zvířat promítla již do své diplomové práce na téma právního postavení zvířete od počátku dějin až po současnost. Na podzim roku 2011 se spolu s dalšími lidmi pustila do záchrany 400 stromů v Tyršových sadech v Pardubicích, které mají být nesmyslně pokáceny. Jsou mezi nimi i vzrostlé stromy nebo chráněné tisy obecné. Pokud to bude nutné, je připravena se k těm stromům i přivázat. Na protest proti kácení zdravých stromů sestavila kalendář s názvem Krása Tyršových sadů. Jedná se o sérii dívčích aktů před ohroženými dřevinami.
Fotografování aktů je citlivé téma, první takový kalendář vznikl v roce 1999, kdy se šest žen z anglického venkova nechalo nafotografovat nahé na protest proti klišé pohledu na stárnoucí ženu. Co k aktům vedlo vás?
Mě k nafocení vedlo to, že jsem chtěla zastupitelům, než budou o osudu parku rozhodovat, ukázat, jak krásné stromy a keře se chystají zničit, a formu aktů dívek u těchto ohrožených stromů a keřů jsem si zvolila proto, abych ukázala na to, že člověk je součást přírody. Proto by o ni měl pečovat, nikoliv ji ničit.
Fotografování je vaše záliba, nebo to byla jen výjimka?
Je to moje záliba, ale něco takového jsem fotila poprvé. Sama jsem byla výsledkem překvapená.
Je potřeba odvahy k tomu, udělat takový kalendář?
Odvaha byla asi hlavně potřeba ze strany mých kamarádek, které se v prosinci v parku svlékly, aby mně zapózovaly jako modelky.
Kde jste je hledala?
Modelky jsou moje kamarádky. Dvě z nich jsou dokonce Američanky. Byly rády, že mi mohou pomoct a že se nám tím třeba ještě kácení podaří zabránit.
Jak dlouho fotografování trvalo?
Zhruba pět hodin. Začínaly jsme ráno v devět a končily okolo druhé. Měly jsme s sebou deky a termosky se svařákem a čajem. Teplota se pohybovala okolo pěti stupňů nad nulou.
Jaká byla na kalendář odezva?
Naprosto nečekaná, s tím jsem ani já, ani moje kamarádky nepočítaly. V Pardubicích o kalendáři teď vědí všichni a o revitalizaci Tyršových sadů se začalo mluvit a to byl můj cíl.
Nicméně přes to všechno pardubičtí zastupitelé dali projektu zelenou. K záležitosti by bylo dobré říct, že projekt je zbytečně nákladný a předimenzovaný, že bude stát 83 milionů korun.
Vykácí se skoro polovina stromů, z nichž většina by se kácet vůbec nemusela, a všechny keře! Postaví se dvanáct metrů široká betonová promenáda s umělým vodním korytem a není zanedbatelné, že provozní náklady parku se zvýší ze současného zhruba jednoho milionu na čtyři až pět.
A nejvtipnější na tom všem je to, že za tuto cenu nebudou v parku ani veřejné záchodky.
Takže věříte, že v životě lze dělat správné věci?
Je otázka, co je správné, někdy si to člověk může myslet, a pak se ukáže opak. Já ale nechci být jedním z těch lidí, co budou sedět doma v koutě a nadávat, jak je vše, co se děje, hrozné. Pokud se mi něco nelíbí a můžu s tím něco dělat, tak to jdu alespoň zkusit.
Jak se na to vše díváte jako právnička?
Říkám si, zda vůbec žijeme v právním státě.
Archiv, časopis Krásná 2012, Fotografie: Daniela Lišková
