Cizinec s českým srdcem (2. díl)

Cizinec s českým srdcem (2. díl)

Cizinec s českým srdcem (2. díl)

Průhonický zámek vděčí za svou proslulost zejména Arnoštu Sylva-Tarouccovi, cizinci s českým srdcem, ovšem jeho dějiny jsou mnohem starší.

Průhonický zámek vděčí za svou proslulost zejména Arnoštu Sylva-Tarouccovi, cizinci s českým srdcem, ovšem jeho dějiny jsou mnohem starší.

Nejstarším objektem v areálu zámeckého parku je románský kostelík, který byl vysvěcen ve 12. století, v jeho blízkosti stávala gotická tvrz , kterou postavili páni z Říčan v první polovinû 14. století. Po nich stavitelské žezlo převzali páni Dubečtí a po nich páni Zápští ze Záp. Tvrz rozšířili a vznikl uzavřený renesanční zámeček. Ten byl ovšem během třicetileté války rozmetán na kusy a jeho oprav se ujali po válce jezuité z koleje sv. Klimenta, kteří jej získali v roce 1669. Budovali ho patnáct let, ale pak jim došly síly, a hlavně peníze. Rozestavěný zámek prodali a nastalo období rychlého střídání majitelů. Došlo to tak daleko, že nedostavěný zámeček se stal příbytkem pro hospodářská zvířata.

Poslední šanci mu osud seslal v roce 1802, kdy ho koupil Jan hrabě z Nostic-Rhienecku, který zahájil přestavbu v duchu klasicismu. Po něm se zámek stal majetkem Sylva-Tarroucců a konečně se dčãkal definitivní podoby. V letech 1889–1894 prošel zámek novorenesanční přestavbou, kterou nechal provést Arnošt hrabě Sylva-Taroucca podle projektu architekta Jiřího Stibrala. Malířskou výzdobu dostal na starost Hanuš Schwaiger.

Zámek ovšem není perlou Průhonic. Tou je zdejší park, jeden z nejkrásnějších přírodně-krajinářských parků v Evropě. Arnošt Sylva-Taroucca byl totiž velkým milovníkem přírody. Květiny a stromy mu byly doslova vášní. Snad je to tím, že tento rod neproslul žádnými milostnými aférami, jeho příslušníci vedli poměrně spořádané životy, ač na jejich začátku stály majetkové důvody. A možná právě proto byly jejich manželské svazky tak trvanlivé.

Arnošt Sylva-Taroucca pozval do Průhonic zahradního architekta F. Thomayera a dendrologa C. Schneidera. Dal jim k dispozici dvě stovky hektarů, kde vedle dubů, buků a lip vysadili exotické dřeviny z celého světa a bezpočet rostlin a květin. Na potoku Botič, který parkem protéká, vytvořili jezy, přepady a menší vodní nádrže. Unikátní je sbírka rododendronů – je jich sto padesát druhů a asi sedm tisíc kusů. Zajímavé je, že čtyřicet druůÛ rododendronů bylo vyšlechtěno právě zde. Silnice dělí park na dvě části. Přední má klasickou krajinářskou úpravu, té zadní se říká Obora, protože byla původně určena pro chov zvířat. Dnes tu roste přes tisíc druhů stromů a keřů, které pocházejí ze všech míst zeměkoule. V každém období roku je v parku co prohlížet. Kromě flóry třeba umělou zříceninu Grorietu z půlky 19. století nebo českou chaloupku, která sem byla přenesena z Národopisné výstavy v roce 1895, půvabné jsou například malé Krausovy rybníčky či větší rybníky Labeška a Bořín…

Průhonice vznikly z velké lásky. Z lásky k přírodě, ke všemu živému. A tuhle lásku tady potkáme na každém kroku.

Archiv Krásné paní

Osobnosti a rozhovory
Zpěvy staré Číny Nech toho!

Žádné komentáře

Přidat komentář