Úvod Magazín Volné radikály a jak jim dát na frak

Volné radikály a jak jim dát na frak

ovoce a zelenina

V poslední době se o nich hodně píše a díky tomu víme, že pro nás představují dost velký problém. Jsou to skrytí neviditelní nepřátelé uvnitř každého organismu. Ohrožují nás a ubližují nám! Jenže patří k životu. Jsou vedlejším produktem naší existence – a dokud dýcháme, stále se vytvářejí.

Žijeme na kyslíkový pohon, denně vdechneme neuvěřitelných 350 litrů kyslíku, životodárného a zároveň nebezpečného výbušného plynu, bez kterého většina tvorů na této modré planetě nepřežije. Jsme trochu jako spalovací motor auta a vedlejší zplodiny našeho dýchání a pochutnávání jsou náš odpadový materiál, zahrnující i nevítané leč nezbytné volné radikály. Musíme s tím počítat, musíme se s tím smířit a naučit se to zvládat.

Naše tělo se umí s částí volných radikálů vypořádat na buněčné úrovni, část jich totiž vzniká při normálním dýchání mitochondrií, buněčných elektráren, výrobců naší energie. Ty jsou dobře vybaveny proti působení odpadových produktů své činnosti, volných radikálů. Ostatní součásti buňky to neumí. Musíme jim pomoci a naštěstí už dnes víme, jak. Prodloužíme si tím o hodně život
a vyvarujeme se spousty závažných chorob.

Jak to funguje?

Volné radikály vznikají při různých metabolických procesech, které neustále probíhají v našem těle, jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách. Jsou to vlastně molekuly nebo atomy, v jejichž elektronovém obalu jeden elektron chybí. To způsobuje jejich nestabilitu a potřebu tento chybějící elektron získat z okolních struktur. Vzniká tak umělá řetězová reakce: volný radikál ukradne chybějící elektron z nejbližší oběti a ta se zas okamžitě snaží vzít si to, co jí bylo vzato, z něčeho dalšího poblíž. A tak se vytvářejí další a další radikály s lichým elektronem, poškozují se tím důležité buněčné struktury, buněčné membrány, proteiny, enzymy, tuky, ale hlavně a především se mění dědičné bílkoviny DNA. To vše se děje rychlostí blesku a konce to nemá, pokud tomu nezabráníme antioxidanty.

Jinak vede zvýšená tvorba radikálů k urychlenému stárnutí buněk, a tím i chátrání celého našeho organismu. Vyskytly se dokonce domněnky, že smrt je vlastně zničení DNA volnými radikály. Nejsou ale jen škodlivé, mají řadu prospěšných fyziologických funkcí. V buňkách imunitního systému třeba napomáhají při hubení nejrůznějších virů a bakterií. Nebezpečnými se stávají teprve tehdy, tvoří-li se v nadměrném množství nebo je náš organismus nedokáže rychle likvidovat.

Co s tím?

Čím je člověk starší, tím více volných radikálů se v něm vytváří – a zároveň se snižuje jeho obranyschopnost proti nim. Měli bychom se tedy raději, pokud to jde, nevystavovat škodlivému záření, tedy UV paprskům, rentgenu a ionizovanému záření, které tvorbě radikálů napomáhají. Měli bychom eliminovat škodliviny z životního prostředí (proto je tak důležitá zdravá, kvalitní, vyvážená a čerstvá strava i čistý vzduch) a na sto honů se vyhýbat cigaretovému kouři: při jednom vdechu se do nás dostane až 107 kyslíkových radikálů! Vznikají ale i účinkem tepla a světla.

Nesmíme to přehánět ani se sportem, nejenom s výkonnostním a vrcholovým. I rekreační a zdravotní pohybové aktivity, pokud se na ně postupně a všestranně nepřipravíme, mohou vyvolat oxidativní stres, při kterém produkce volných radikálů překračuje možnosti ochranného antioxidačního systému a tělo je zaplaveno škodlivinami. Sportovci senioři pozor, se vzrůstajícím věkem potřebujete při adaptaci na vyšší výkon více času než dříve. Vše se navíc zhoršuje
ve vyšší nadmořské výšce, při silném slunečním záření nebo snížené vrstvě ozónu. Pohyb určitě ano, ale s mírou. A pamatujte, že odpočinek dělá mistra! Tělo si dokáže poradit, když mu to umožníme a když mu nechybí antioxidanty.

Antioxidanty

Lapači radikálů, tak bychom mohli nazvat vitaminy A, B, C a E, stopové prvky selen, zinek a měď, různé enzymy a látky rostlinného původu (především bioflavonoidy a polyfenoly). Měli bychom je přijímat v potravě, tam jsou hodnotnější a komplexnější (tedy pokud je strava v pořádku) než v různých multivitaminových a specializovaných uměle vyrobených preparátech. Jejich dlouhodobé užívání totiž vede k „línému“ vstřebávání, organismus pak raději získává důležité látky z tablet než z jídla – a tím se vlastně  zeslabuje a pozbývá některých svých schopností. A to se raději ani nezmiňuji o energiích. V destrukturalizované chemické hmotě jsou totiž silně negativní. 

Co jíst?

Vědci z Toftsovy university v Massachusetts sestavili žebříček potravin obsahujících antioxidanty.Zjistili, že je jich nejvíce ve švestkách. Následují rozinky, borůvky, ostružiny, kapusta, jahody, špenát – a víno, zejména červené. Příznivá zvěst, že? Ve víně se totiž (podle anglického vědce Simona Maxwella) nacházejí antioxidanty v neuvěřitelně nezměněném a nadmíru efektivním stavu. Účinný antioxidant je i žluté koření kurkuma, součást směsí curry. Ta dokonce dokáže odstranit škody vyvolané volnými radikály a rakovinotvornými spalinami vznikajícími při kouření! Kromě dalších úžasných účinků.

Barevné ovoce a zelenina je také vhodné: mango, meloun, meruňky, broskve, mrkev, rajčata, červená řepa. Všechny obsahují karotenoidy, které mají vysokou schopnost vychytávat volné kyslíkové radikály a zároveň pomáhají uchovávat zdravou kůži i sliznice, prospívají očím, reprodukčním orgánům, srdci i cévám a podporují imunitu. Jsme-li masožrouti, pochutnejme si občas na koroptvi nebo bažantovi: obsahují totiž selen, který kromě toho, že má jedny z nejsilnějších antioxidačních účinků, dokáže navodit pocit klidu a harmonie. A milovníci hořké kvalitní čokolády, radujte se, podle některých vědců je tato pochoutka nejlepším antioxidantem!

Ovšem jiní zase tvrdí, že nic nepředčí kustovnici čínskou, červené bobule podobné papričkám s chutí někde mezi višní a brusinkou. Je to oblíbená pochutina slavné Madonny. A je to také afrodiziakum, kterému se máloco vyrovná. Dá se pěstovat i v našich podmínkách a vypadá docela atraktivně, popíná- li se třeba po pergole.

Varování: Pokud se nám dělají hnědé skvrny na kůži, mělo by nás to vyburcovat k co nejrychlejším účinným opatřením. Je to totiž neklamné znamení toho, že se tělo dlouhodobě neumí vypořádat s volnými radikály,protože mu chybí antioxidanty, především selen. Znamená to, že přetížená játra nedokážou odvádět toxiny z těla. Ochranné systémy těla nás chtějí ubránit před chorobami a ukládají jedy do pokožky. Napravte to co nejdříve, rozlouskněte si třeba vlašské ořechy a pokračujte dalšími pochutinami, obsahujícími selen!

POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ ÚČINNÉ ANTIOXIDANTY
Vitamin A:
olej z rybích jater, játra, mrkev, žluté a zelené rostliny a plodiny

Vitamin B: droždí, játra, obilné klíčky, celozrnná rýže, obilí, pivo, kaviár

Vitamin C: šípky, ovoce, zelenina

Vitamin E: ořechy, semena, rostlinné oleje, obilné klíčky, sója, fazole, brokolice, špenát, růžičková kapusta, zelí, mrkev, celer, červená řepa

Selen: vlašské ořechy, tuňák, česnek, kmín, fazolky, papriky, mrkev, pórek, červené zelí, sója, bažant, koroptve.

Zinek: dýňová semena, cibule, česnek, aloe, anýz, fenykl, lněné semínko, šípek, hrášek, sója Měď: švestky, broskve, fazole, paprika, anýz, kmín, čekanka, bezinka, měsíček, šípek, cibule, česnek

Bioflavonoidy čili vitamin P: především černý rybíz, bílá vnitřní kůra citrusů, paprika, meruňky, třešně, hroznové víno, švestky a šípky

Polyfenoly: hlavně ovoce (jablka, olivy), kakao, červené víno, pivo, čaj

Enzymy (dříve zvané fermenty): jsou zastoupeny jak v těle (např. amylasa ve slinách, pepsin v žaludku), tak i v jiných organických látkách (ovoci, kvasných a zakysaných produktech atd.)

Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Pixabay, Unsplash

Mezi radostí a zábavou Vyspinkat se do růžova