Nacistické létající talíře

Nacistické létající talíře

Nacistické létající talíře

Obžalovaní nacističtí zločinci v Norimberku nechápali s největší pravděpodobností vůbec nic. Nechápali, z čeho jsou obžalováni, nechápali, kdo si je to troufá soudit. A navíc mnozí z nich do poslední chvíle nechápali, že opravdu prohráli. Věřili pověsti, která se v posledních dnech války rozšířila po celém Německu. Prý přijde velký obrat. Prý má vůdce novou zázračnou zbraň „Wunderwaffe“, která jediným úderem obrátí nemilosrdný chod dějinných událostí. Šlo o poslední horečnatý blud kolektivního šílenství? Nebo bylo na této pověsti zrnko pravdy? Vyvíjeli nacisté zbraně, o nichž spojenci neměli tušení? Nedávno se objevila zpráva, že vývoj nacistické atomové bomby byl na konci války v mnohem pokročilejším stadiu, než se dosud myslelo. Existovaly ještě jiné typy zbraní, které se podařilo před spojenci utajit?

Záhadné stříbrné koule

13. prosince 1944 vydala americká tisková agentura AP zprávu následujícího znění: „V důsledku stále nových vítězství spojeneckých armád byli Němci nuceni nasadit do boje nové válečné zařízení – tajemné stříbrné koule, které se vznášejí ve vzduchu. Smysl vznášedel není bezprostředně zřejmý. Je možné, že jde o novou protiletadlovou obranu či zbraň.“ Uvolnění této informace do oficiálního zpravodajství těsně před definitivním pádem třetí říše je opravdu podivné.

Během celé války se například američtí letci v Tichomoří setkávali s jiným záhadným fenoménem, který získal slangové označení „foo fighters“. Šlo o tajemná světla, která doprovázela spojenecká letadla. I u nich se Američané (ale i Japonci, jak se později ukázalo) obávali, že jde o novou nepřátelskou zbraň, produkt dosud neznámé technologie. Přesto bylo zcela pochopitelné, že válečná cenzura žádnou takovou poplašnou zprávu k veřejnosti nepustila.

A náhle, pár měsíců před koncem války v Evropě, si Američané mohli přečíst, že Němci mají možná dosud neznámou zbraň. Co to mohlo znamenat? Setkali se opravdu spojenečtí vojáci se záhadnými koulemi? Obávali se opravdu, že jde o německou zbraň? Chtěli se pojistit v očích veřejnosti pro případ, že by tato zbraň mohla zastavit mohutný postup spojenců? Pokud tyto záhadné stříbrné koule opravdu existovaly, mohlo jít o dosud neznámý produkt německých techniků? Anebo šlo spíše o technologii mimozemšťanů?

Alternativní výklad

Ovšem pozor, to, že Američané oficiálně na konci války přiznali pozorování těchto záhadných objektů, nemusí být ještě přesvědčivým důkazem, že opravdu existovaly. Pověsti o zázračných a tajených „vůdcových zbraních“ se samozřejmě dostaly i ke spojeneckým zpravodajcům a ti nemohli zcela vyloučit, že Němci nějakou neznámou techniku opravdu vyvíjejí. Zpráva o stříbrných koulích tak mohla být zcela smyšlená, a přitom plnit naznačenou funkci pojistky pro případ, že by se závěr bojů v důsledku nasazení nějaké nové německé zbraně přece jen zkomplikoval.

Možná však dokonce vůbec nešlo o žádné zbraně. Spojenci vstupující na území Německa očekávali, že se brzy dají do pohybu mocné protihitlerovské proudy v německém národu a ty svými povstáními pomohou postupu spojenců. Nic takového se však nestalo. Američané ani Britové nedocenili jednak míru decimace odpůrců nacistů a jednak míru fanatismu a poblouznění celého národa. Věrnost německých vojsk svému šílenému vůdci až do posledních chvil byla zarážející. Zatímco americká veřejnost čekala rychlé utáhnutí smyčky kolem nacistického hrdla a nevyhnutelnou kapitulaci, spojenečtí bojovníci v první linii tušili, že poslední úder bude stát ještě mnoho životů a úsilí.

Americká válečná propaganda třeba přišla s nápadem, že Američanům by možná bylo snadnější vysvětlit obtížnost závěrečné fáze války za pomoci mýtu o nové záhadné zbrani než pravdivou zvěstí o míře nepochopitelného fanatismu. Byl to možná jen chvilkový propagandistický nápad, pokusný balonek, který neměl pokračování. Přesto existují i jiné indicie, že třetí říše ještě nevydala všechna svá tajemství.

Frankistické UFO?

14. května 1949 vychází na titulní straně deníku Washington Daily News jiný zajímavý článek. V onom roce se Amerika již dva roky dohaduje o tom, co jsou ony záhadné létající talíře, jak je nazval Kenneth Arnold, otec moderního fenoménu UFO. Redaktor Washington Daily News, ač nepřiznává, odkud čerpá své informace, tvrdí, že UFO jsou stroje zkonstruované ve frankistickém Španělsku, kam uprchli někteří nacističtí vůdci a inženýři, aby zde dokončili vývoj nových zbraní, na něž už na konci války nezbyl čas. Tento mýtus se také brzy stane nadějí řady bizarních severoamerických nacistických sektiček.

Například torontská fašistická skupina Samisdat se stane typickým reprezentantem tohoto „sci-fi nacismu“ a pravidelně začne hrozit, že UFO jsou nacistické tajné zbraně, které brzy zaútočí na USA a Sovětský svaz. Americká tajná služba také brzy pochopila, že tyhle pověsti mohou být právě z tohoto důvodu poměrně nebezpečné a mýtus o nacistických UFO byl v USA rychle diskreditován a znevěrohodněn.

Nacisté v Jižní Americe a jejich UFO

To nic nemění na tom, že jistá spojitost nacistů a UFO by přeci jen mohla existovat. Ufologové mapující výskyt fenoménu po celém světě mu připisují jisté univerzální vlastnosti: UFO se pohybují obrovskou rychlostí, zcela bezhlučně, nezanechávají kouřové stopy na obloze.

Tohle platí až na jedinou výjimku v dějinách fenoménu. Nad Jižní Amerikou byla opakovaně pozorována skupina diskových létajících objektů, které kouřily, vytvářely hluk a neměly takovou rychlost, jakou svědci z celého světa létajícím talířům většinou připisují. Je náhoda, že právě v Jižní Americe, většinou pod ochranou diktátora Juana Peróna, našla azyl řada nacistických zločinců? O Eichmannovi a Mengelem to víme jistě.

O mnohých jiných zmizelých včetně Hitlera kolují pověsti. Převoz projektu létajících talířů do Jižní Ameriky před koncem války měl prý zajistit známý „řezník“ Otto Skorzeny, jehož jméno nezapře sudetský původ. Tato teorie se poprvé objevila na očích široké veřejnosti 20. srpna 1966 v jednom západoněmeckém deníku. To už však nějakou dobu hrála svou roli v rodící se mytologii o nacistických UFO i Praha.

UFO z Vysočan

Již roku 1956 vychází v německém deníku Neue Zeitung článek s názvem Létající talíře postavil Hitler. Tento novinářský materiál je zajímavý tím, že redaktoři prý hovořili osobně s očitými svědky a aktéry mnohých popisovaných událostí.

A poprvé také zazněla pro nás velmi zajímavá informace: první letoun typu „létající talíř“ prý Němci vyzkoušeli 19. února 1945 v Letňanech u Prahy. Vývoj letounů různých nestandardních tvarů měl probíhat v továrně vysočanské firmy Skoda–Kauba–Flugzeugbau. Konstruktérem letounu byl prý jistý Rakušan Viktor Schauberger, který studoval tzv. „princip zdvihu“, jejž odkoukal z fungování tornád.

Diskový letoun byl dle článku jedním z mála, který došel do stadia vyzkoušeného prototypu. Jiný německý deník – Bergische Wochenpost – se brzy po ohlasu reportáže v Neue Zeitung pustil také po stopě letňanského pokusu. A našel muže, který se nebál vystoupit pod svým jménem: jistý Hermann Klas prohlásil, že u letňanského pokusu byl také. Letoun byl podle něho zkonstruován již roku 1941 a na konci války byl již zcela schopný letu.

Kam všechna technika před vstupem Sovětů do Prahy zmizela, prý Klas však netušil. On ovšem tvrdil, že vysočanské „UFO“ fungovalo na elektromagnetickém principu, respektive že se země a talíř vzájemně odpuzovaly jako dva shodné póly magnetu.

Hitlerovy tajné zbraně

Pražská stopa je pro nás samozřejmě velice zajímavá, mnohem více se však do tématu zakousli polští záhadologové, z jejichž databáze budeme až do konce našeho článku čerpat. Igor Witkowski ve své knize Supertajné Hitlerovy zbraně tvrdí, že Němci za války pracovali na dvanácti tajných vojenských projektech.

Jedním z nich byl létající talíř, vznikající ve stejné dílně jako slavné rakety V–1 a V–2 v Peenemünde. Talíř prý nesl označení V–7. Němci však prý vyvíjeli i jakési „laserové“ dělo, bojové oblaky nabité elektrickou energií, „umělý kulový blesk“, ultrazvukové dělo i atomovou bombu. Projekty dle Witkowského většinou skončily v zárodečných fázích, s jedinou výjimkou – právě diskového letounu. A Witkowski přichází s další teorií o jeho pohonu – prý mělo jít o antigravitační motor na principu Podkletnovova zařízení, jiné prameny hovoří o využití Coandova efektu.

Není divu, že tento motor Witkowského tolik zajímá, neboť zatímco letouny se měly poprvé vznést nad Prahou, motor se měl údajně vyvíjet v podzemním komplexu nedaleko dnešního polského města Walbrzych. V roce 1943 tam začalo 40 německých firem budovat gigantický podzemní komplex nazývaný Němci Riese. K budování stavby byli použiti vězni z koncentračních táborů. Pak však tyto tábory postihl skvrnitý tyfus, čímž se jednak stavba pozastavila a jednak zmizeli téměř všichni svědci.

Výstavbu pak převzala německá stavební organizace Todt, která si opět „najala“ – jak jinak – vězně z dalších koncentračních táborů, tentokrát především z Gross Rosenu. Jedním z nich byl Mieczyslaw Moldawa. Ten pak celý život zasvětil zkoumání, k čemu ta ohromná stavba vlastně byla. Ve své knize tvrdí, že zde Němci vyvíjeli onu zázračnou „vůdcovu zbraň“. Ta měla být uložena v přiléhajícím čtyřpatrovém podzemním komplexu pod zámkem Kníže.

Projekt Zvon

Němci tvrdili, že celé walbrzyšské podzemí bylo ohromným, leč obyčejným krytem. V pamětech nacistického ministra průmyslu Alberta Speera však nalezneme pozoruhodný údaj. Na konci války Němci skutečně stavěli sérii takových krytů. Na výstavbu každého z nich uvolnili vždy v průměru dvacet milionů říšských marek. Na „kryt“ Riese však 150 milionů!

Proč takový výdaj? V komplexu Riese se měl dle knih jako Podzemí v Sovích horách Piotra Kruszynského či Tajemství valimského podzemí Jerzyho Cery vyvíjet výše zmíněný antigravitační motor. Projekt jeho výroby se prý nazýval Die Glocke (Zvon). Už to je zajímavé, neboť pozdější pozorovaná UFO měla často tvar zvonu, což však může být spíše náhoda, neboť slovo zvon byla zřejmě metafora pro sílu onoho zařízení. Jiné prameny tvrdí, že vývoj motoru šel dvěma směry, přičemž po čase inženýři zjistili, že dva proudy výzkumu se od sebe již zcela vzdálily a nemohou spolupracovat.

Výzkum postavený na zmíněném Coandově efektu tak měl být přenesen do vědeckého pracoviště ve Schwarzwaldu. Je to samozřejmě pověst jako vše v tomto článku, nicméně možná není nezajímavé, že ve zmíněném schwarzvaldském centru vznikl i projekt nacistického „raketoplánu“ Natter. Ten spojenci v podobě plánů a studií skutečně objevili. Proklouzl jim mezi prsty jiný, ještě fantastičtější?

Pel-mel
Střelec je rozený idealista (3. díl) Na rány se „zhmotnělým kouřem” (1. díl)

Žádné komentáře

Přidat komentář