Má Madeleine
Rok 1996: nacházíme první články na exkluzivních stránkách novin. Američanka českého původu ministryní zahraničí Spojených států! Novináři prozrazují jen část informací o životní pouti této pohádkově úspěšné ženské osobnosti a jen napínají moji zvědavost.
První seznámení
Rok 1996: nacházíme první články na exkluzivních stránkách novin. Američanka českého původu ministryní zahraničí Spojených států! Novináři prozrazují jen část informací o životní pouti této pohádkově úspěšné ženské osobnosti a jen napínají moji zvědavost.
Až v roce 2003 konečně zdobí pulty a výkladní skříně všech knihkupectví výrazná kniha se sebevědomým zlaceným názvem Madeleine, s podtitulem Nejlepší ze všech možných světů. Dozvídám se vše podstatné: přirozený talent, dobrá výchova, pevná vůle, píle, vzdělání. Ale také těžké válečné i poválečné dětství, nelehké začátky v druhé emigraci. A rozhodně umění být připravena a říci ano při velkých výzvách – to jsou životní odrazové můstky hvězdné kariéry ministryně zahraničí Spojených států v letech 1996 až 2001.
Sama autorka v předmluvě vypráví:
„Mnohé životy se vyvíjejí víceméně předvídatelným způsobem, plynou jako voda dobře vyhloubeným korytem. Moje cesta byla jiná. Představa, že československé dítě, narozené krátce před vypuknutím světové války, se jednou stane první americkou ženou v úřadu ministra zahraničí, bývala nemyslitelná. Téměř stejně nemyslitelná jako to, že matka tří dětí, která až do svých 39 let nikdy nezastávala vládní funkci, se stane nejvýše postavenou ženou v americké historii. Až dlouho do mé dospělosti nikdo nepředpokládal, že bych se měla stát tím, čím jsem se stala.“
Samozřejmě – Madeleine Albrightová bere spoustu věcí opravdu vážně. Ale dokáže si dělat legraci i sama ze sebe. Kniha je dokonce doplněna kreslenými vtipy, které na ni vycházely v tisku!
Co ji naučil T. G. Masaryk
Madeleine navazuje na humanistické ideály T. G. Masaryka, s nímž ji spojuje silné duchovní pouto. Píše:
„Ačkoliv Masaryk zemřel, když mi byly čtyři měsíce, ve všech ostatních ohledech jsem vyrůstala s ním. V rodině se o něm často mluvilo a mého otce silně ovlivnila jeho hluboká víra v demokracii, jeho přesvědčení, že malé země mají mít stejná práva jako velké…“
Na masarykovské ideály navazuje i svými názory na postavení žen:
„Jako ministryně jsem byla odhodlaná učinit ze snahy zlepšit život žen a dívek na celém světě součást hlavního proudu americké zahraniční politiky – což se mělo stát už dávno. Jedním z hlavních amerických cílů byla podpora demokracie, ale demokracie není možná, když se s ženami zachází jako s občany druhé třídy či když se stávají oběťmi diskriminace a násilí.“
Chvála původní vlasti
Neuvěřitelně mě potěšila její pěkná slova o Čechách – původní vlasti. Historii naší země věnuje v knize Madeleine několik hustě popsaných stran. Doslova vyznává:
„…mí rodiče vyrůstali v místě, které považovali za úžasné. V období mezi dvěma světovými válkami bylo Československo jedinou fungující demokracií ve střední Evropě a bylo požehnáno moudrým vůdcem, mírumilovně soupeřícími politickými stranami a zdravým hospodářstvím.“
Jsem šťastná, že osobnost takového formátu je spjata s místem, kde žiju. A snad mohu napsat: Naše Madeleine, děkujeme za vše. A vše nejlepší!
„Na cestě vzhůru po kariérním žebříku jsem se musela vyrovnávat s odlišným slovníkem pro popis stejných vlastností u mužů (sebevědomý, vůdčí, oddaný) a u žen (panovačná, agresivní, emocionální). Trvalo to léta, ale časem jsem začala věřit vlastnímu úsudku natolik, abych mohla dělat svou práci svým způsobem a svým stylem, a připouštěla si alespoň o trochu méně starostí s tím, co si myslí ostatní.“
„Když hovořím s mladými ženami, často říkám, že ženský život sestává ze segmentů, které jsou částečně diktovány biologií. Také říkám, že je to vlastně výhoda, protože ženám umožňuje prozkoumat nejrůznější cesty. Je ale důležité mít nějakou vůdčí hvězdu. Pro mě tou hvězdou byla vždy víra v demokratický příslib, že každý člověk má možnost dojít tak daleko, kam ho její či jeho talent dovede.“
Citace pocházejí z knihy:
M Albrightová: Madeleine. Nejlepší ze všech možných světů. – Vydalo nakladatelství Práh, v překladu Michaela Žantovského, 2003.
Dále je možno čerpat z prací:
- Albrightová: Mocní a Všemohoucí. – nakl. Práh, v překladu Tomáše Jeníka, 2006.
- Blood: Madeleine Albrightová. Portrét ministryně zahraničí. – Nakl. Prostor a Knižní klub, překl. Jan Čáp, 1998.
Žena, které patří můj obdiv. Ta skvělá dáma, kterou zná celý svět, slaví letos – patnáctého května - sedmdesát let.
Archiv, časopis Krásná 2007
