Křen selský

Křen selský

Křen selský

Křen je prastará rostlina. V lidovém léčitelství se používal už ve 12. století, kdy staří Slované s jeho pomocí léčili problémy s hlasivkami a průduškami. Původní domovinou křenu jsou nejspíš nížiny jihovýchodní evropské části Ruska a sousední západní Asie. Bez zajímavosti určitě není latinský název armoracia. Podle některých badatelů je slovo nejspíš keltského původu. V překladu označuje rostlinu, která má ráda vlhká stanoviště.

Jako kulturní plodina se křen dnes pěstuje téměř ve všech světadílech. V našich krajích roste u vody, na strništích, v příkopech, u cest. Zahrádkáři ho často považují za značně obtížný plevel. V České republice je známý tzv. křen malínský, pěstuje se v malém – pro soukromou spotřebu, většina spotřeby se kryje dovozem.

Plodina se využívá v potravinářství a hojně v lidovém léčitelství. Má mnoho lidových názvů – český ženšen, chren, chřen, krémový kořen, křen polní, křín, rafan, mořská ředkev, mužská ředkev aj. Patří mezi nenáročné rostliny a pěstuje se pro zdužnatělý kořen, který je využíván jako kořenová zelenina nebo pochutina. Obsahuje celou řadu cenných látek, zejména vitamin C (až 2x více než citron), hořčičné silice, glykosinoláty a těkavé látky se silnými antibiotickými účinky, sacharidy, enzymy, organické kyseliny, flavonidy a mnoho dalších cenných látek.

Porušíme-li pletiva kořene, v praxi to znamená, že křen strouháme (neměl by se nikdy mixovat), uvolní se hořčičná silice, která způsobuje známou štiplavou chuť a pach křenu. Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (povzbuzuje činnost střev a žaludku), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě.

Zevně se také užívá při revmatismu nebo ischiasu, při různých zánětech, dně, otocích, omrzlinách, a hlavně při artróze. Přikládá se tzv. placka (1 díl nastrouhaného křenu, 1 díl sádla nebo másla, 5 dílů mouky, ze vzniklého těsta se tvoří placky, které se přikládají na postižená místa a nechají se působit 15–20 minut). Pokožka postiženého místa musí být dobře nakrémována, neboť přiložená placka hodně pálí. V lidovém léčitelství se doporučuje potírat při bolestech hlavy spánky křenovým lihem (do láhve se vloží několik menších kousků křenu, zalijí se až po okraj pálenkou a asi tři dny se láhev nechá stát na teplém místě).

Známý je také křenový macerát v červeném víně, slouží k rozpuštění nebo vypuzení žlučníkových kamenů. Nastrouhaný křen se zalije přírodním červeným vínem, nechá se 10 dnů louhovat a pak se užívá tři dny 3x denně čajová lžička, poté 3x denně polévková lžíce. Celá kúra by měla trvat alespoň 30 dní.

Dobrý a hlavně účinný je křenový přípravek na bělení pih. Nastrouhaný křen se přelije šálkem vařícího mléka, nechá se 30 minut luhovat, poté se výluh procedí. Mléko, v němž se povařil křen, má také výborné účinky na astma. Málokdo asi ví, že žvýkání křenu pomáhá zpevnit dásně a samozřejmě i zuby. Podle starých klasických receptů se používá i proti kašli a rýmě, nastrouhá se, smíchá se s medem a 3x denně se užívá jedna čajová lžička.

Opatrní při konzumaci křenu však musí být lidé, kteří mají žaludeční a dvanácterníkové vředy. Může nepříjemně dráždit sliznici a ledviny. Podle dlouhodobého výzkumu přílišná konzumace v delším časovém úseku prý podporuje dokonce i nádorové bujení. Křen, který se sbírá jako léčivka, je nejlepší dvouletý a podzimní (tj. od září do listopadu). Nejúčinnější je samozřejmě křen čerstvý, můžeme jej však používat i sušený.

Dlouholetou tradici má tato zelenina i v kuchyni. Strouhaný se přidává jako přísada k masům, vepřovému, hovězímu i k rybám. Generace starších kuchařek měla ve svém repertoáru poměrně často křenovou omáčku. Strouhaný křen s jablkem v poměru 1:1 výtečně chutná a (užíváme-li jej denně) působí preventivně a ozdravně. Kdo by neznal křenovou šlehačku jako náplň v šunkové rolce. Křen se využívá i při nakládání okurek a čerstvé řepy. Naložená zelenina totiž vlivem fytoncidního působení křenu nepodléhá plesnivění. Chcete si trochu protáhnout nos, trochu poplakat, a hlavně si pochutnat? Vajíčka (nejlépe domácí) uvařte natvrdo, na talířku rozkrájejte, přelijte máslem, posolte a lehce posypejte strouhaným křenem nebo nasekanými křenovými listy, podávejte s pečivem.

Archiv, časopis Krásná 2007

Pel-mel
Elizabeth Arden Proč máme jíst – hroznové víno

Žádné komentáře

Přidat komentář