Jak nakupovat zdravou stravu (2. díl)

Jak nakupovat zdravou stravu (2. díl)

Jak nakupovat zdravou stravu (2. díl)

Při všech nákupech bychom měli sledovat nápisy, jenže ty problematičtější jsou psány malinkým písmem a přečte je snad jen ostrozraké dítě – které bohužel tyhle záležitosti vůbec nezajímají. Sledujme všechna „éčka“, všímejme si modifikace surovin (ty jsou geneticky manipulovány) a zasmějme se léčkám typu „přírodně identické aroma“ – na tohle jim rozhodně neskočíme! A stále mějme na paměti, že strava by měla být pestrá!

Mléko a mléčné výrobky

Jsme na ně od dětství navyklí, slogany minulého režimu „pramen zdraví z Posázaví“ a „zdraví sílu najdeš v sýru“ jsme uměli my dříve narození říkat i ze spaní. Taky jsme tisíckrát slyšívali, že mléko je nenahraditelný zdroj vápníku a mnoha vitaminů a kdo je nepije, bude určitě nemocný. Pili jsme je o sto šest a byli jsme nemocní stejně. A tak jsme postupně přicházeli na to, že mléko a všechno z něj vyrobené není pro dospělé lidi nepostradatelné, že jsme byli mystifikováni hluboce vžitým omylem. Ovšem návyky z dob dřívějších nám zůstaly a těžko se jich zbavujeme.

Kravské mléko je určeno pro velké živočichy s nejméně dvakrát většími kostmi, než má člověk. Miminko potřebuje mléko lidské, mateřské, to mu nejvíc prospívá. Jak roste a obohacuje se mu strava o další komponenty, mléko postupně pozbývá svého nenahraditelného významu. Dospělý člověk pak už většinou nemá ve svém trávicím ústrojí ani látky potřebné ke strávení mléka – a tak z něj může odcházet nezužitkováno, nestráveno. Zcela zbytečný výdaj bez žádoucích výsledků! A co se vápníku týče, třeba v mořských řasách je ho daleko větší množství, navíc s dalšími důležitými prvky.

Neobejdeme-li se ale z různých důvodů bez mléka, kupujeme raději kozí nebo sójové. Kozí sýry a jogurty, sójový tvaroh tofu i další sójové výrobky jsou výborné a daleko zdravější než mléčné produkty! Kvůli prospěšným fermentům ale občas vezmeme na milost camembert, zrající sýry nebo nivu.

Máme-li ale možnost získat čerstvě nadojené mléko od kraviček nebo koziček pasoucích se na louce, pijme ho s radostí a ještě teplé! Je to něco úplně jiného než téměř umělý produkt běžně za mléko vydávaný. Je to energetická bomba a uklidňující prostředek zároveň.

Vejce

Nepřeháníme to s nimi, nechtějme se vyrovnat Sophii Lorenové ve filmu Horalka, která chystala svatební omeletu ze šedesáti vajec! Pro dva! To je ale skutečně příklad extrémní. Pro nás poučené a zdraví dbalé by stačila šedesátina tohoto množství a i to jen občas. Někde mají kromě vajec z drůbežích velkofarem i vajíčka bio, samozřejmě dražší, ale jejich žloutky jsou takové, jaké mají být, totiž zářivě žlutooranžové. I chuťově jsou nesrovnatelně lepší. V hypermarketech bývají i malinká kropenatá vajíčka křepelčí.

Maso

Volíme jen to nejkvalitnější, pokud jsme přesvědčeni, že je potřebujeme k životu. A nepřeháníme to s množstvím, úplně stačí občas a malinko! Záleží ale na našem typu i na krevní skupině. Někdo bez masa nemůže existovat (jako třeba přírodní indiáni) a někdo jiný jím zase opovrhuje a vyhovuje mu strava bezmasá. Je to naprosto individuální. Všichni bez rozdílu by se ale měli vyhýbat uzeninám všeho druhu. Chutná-li nám divočina, máme vyhráno, divoce žijící zvířátka a ptáci mívají kvalitní přírodní stravu, a tudíž i jejich svalovina tomu odpovídá. Skopové nebo jehněčí také ujde, ovečky se pasou na zelených loukách a nesežerou nic špatného. S drůbeží chovanou v obřích koncentrácích to je už podstatně horší, to ale všichni víme, ale často na to raději zapomínáme. V obchodech najdete i tzv. zlaté kuře bez antibiotik, krmené obilím. Není o moc dražší, a přitom je o hodně lepší.

Nesmíme zapomenout na ryby a mořské potvory, ty bychom měli jíst několikrát týdně. Je jich dnes velký výběr a nejlepší jsou čerstvé. Konzervované raději nekupujeme, jen v krajní nouzi. Totéž se týká rybích salátů a pomazánek. Nejvíce si prospějeme, udělámeli si je sami doma z nejkvalitnějších ingrediencí, bez dochucování a konzervačních prostředků.

Nápoje

Nejlepší je kvalitní pramenitá voda. Ti nejnáročnější pijí vodu destilovanou a kupují ji v lékárně; ta zaručeně nezanáší krevní řečiště ani klouby přebytečnými prvky. Dříve se sice o destilované vodě tvrdilo, že je životu nebezpečná, protože tělu bleskově odnímá vše, co jí bylo destilováním odňato; není to ale pravda, je to jeden z mnoha potravinářských bludů. Další omyl: dlouhodobé pití minerálek. To je vlastně protipól destilované vody. Spousty minerálů v minerálkách obsažených z nás postupně mohou udělat chodící zkameněliny, čím dál méně pohyblivé, ztuhlejší a ztuhlejší. Nepřehánějme to raději! Minerálky ano, ale jen občas a s mírou. Objevit pravou míru věcí, v tom je podle starých taoistů tajemství nesmrtelnosti. Ani málo, ani moc – a to se týká úplně všeho.

Co raději úplně vyloučíme, jsou slazené limonády všeho druhu a všech typů včetně konzervovaných „ryze přírodních“ ovocných šťáv a džusů, o kokakole raději vůbec nemluvě. Raději si doma odstředíme na odšťavovači čerstvou lahůdku z kvalitních plodů a vypijeme ji na lačno. Také zeleninové šťávy jsou vynikající.

A alkoholické nápoje? Trocha piva neuškodí, je to vlastně bylinný fermentovaný nápoj. A sklenička kvalitního vína je léčivá, naše cévy nám za ni budou vděčné! Opět tu ale platí: všeho s mírou! Dobrý sluha, ale špatný pán!

Zvláštní kapitolou jsou horké nápoje: káva, čaj, bylinkové nálevy. S kávou to rozhodně nepřeháníme, saháme po ní raději jen mimořádně a pak si ji jaksepatří vychutnáme. Prospěšnější je ale káva obilninová nebo sójová, ta má čisticí účinek. Čaje kupujeme sypané a nedochucované. Nejzdravější čaje jsou zelené. Sladíme minimálně medem nebo třtinovým cukrem, umělá sladidla nepoužíváme (pokud nejsme diabetici), nejlepší je ale nesladit čaj vůbec, vychutnáme tak jeho přirozenou chuť.

Kdo má rád v kávě nebo čaji mléko, může zkusit sušené sójové mléko Natural, je vždy po ruce a chutná skvěle. Dá se koupit i v supermarketech, v raciokoutcích. Máme-li rádi kakao nebo čokoládu, pokusme se je někdy nahradit karobem, což je prášek ze svatojánského chleba. A co bylinky? Nabízí se jich hodně: meduňka, heřmánek, máta, maté, kopřiva, šalvěj, řepík a spousty dalších chuťově zajímavých a zdraví prospěšných. Nepodnikáme-li zrovna přesně cílenou léčebnou kúru, raději je často střídáme; většina bylinek má totiž při delším užívání vedlejší nežádoucí účinky. Bylinky kupujeme v lékárně nebo bylinkářstvích. Já osobně je ale nejraději sbírám v čisté přírodě. Při pití čaje z některé z nich se mi pak vybavuje místo, kde jsem je natrhala. Hezká reminiscence!

Cukry, sůl

Bílý cukr raději nikdy nekupujeme. K dostání je různě tmavý cukr třtinový. Vydrží nám dlouho, používáme ho totiž v nepatrných množstvích a málokdy. Dobrý, jenže hodně drahý, je kanadský javorový sirup, ten nejvíc chutná na lívancích. A med! Jeho prospěšnost je permanentně známá, netřeba ho tedy doporučovat. Rozhodně by neměl chybět v žádné domácnosti, jako lék při nachlazení je téměř nepostradatelný. A víte, že je to i skvělé kosmetikum? A že dokáže léčit menší popáleniny?

Sůl je nejlepší mořská nebělená. Šetříme s ní, jak můžeme nejvíce. Můžeme si vyrobit z mletého nebo roztlučeného sezamu či lněného semínka tzv. gomasio o poměru 10:1, přičemž sůl je ona desetina. Solíme-li gomasiem, spotřebujeme soli mnohem méně. Striktní makrobiotici solí jen sójovou omáčkou.

Koření

Nekupujeme pálivá dráždivá koření, jako je pepř, chilli a paprika. Zato si můžeme užít oregana, majoránky, tymiánu, bazalky, nedrceného kmínu obyčejného i římského, kurkumy (ta dokáže pomáhat dokonce i při poruchách paměti, při skleróze a senilitě). Zázvor kupujeme čerstvý, stejně jako fenykl. Skořici, vanilku, muškátový oříšek a kardamon vyžadujeme nemleté, vždy odmítáme umělé náhražky (třeba cukr s ethylvanilinem).

Potřebujeme-li pálivou chuť, skvělý je křen nebo černá i bílá ředkev jemně nastrouhaná. V hmoždýři roztlučené nebo na makovém strojku umleté hořčičné semínko v malém množství neuškodí, spojené s olejem a solí může nahradit kupovanou hořčici. Okyselíme jablečným nebo vinným octem či citronem.

Pochutiny

V našem nákupním košíku by se neměly objevit sladkosti vyrobené z bělené mouky, tuku a bílého cukru v podobě tyčinek všeho druhu, piškotů a všelijakých cukrovinek. Také na bonbony raději zapomeneme. Ani chipsy a crakery i jiné slané tyčinky či pečivo z bílé mouky bychom neměli z obchodu přinášet domů. Vybíráme si výrobky z tmavé mouky, vloček, celých zrn, ořechů a semínek. Kukuřičné lupínky nebo nedochucované a nearomatizované müsli si s klidem dopřejeme. K dostání jsou i moc dobré sezamové plátky, ze sezamu je vyrobena i výborná chalva, měla by být ale slazena medem. K oslazení života někdy stačí obyčejné rozinky. Také si dopřáváme právě vyloupané, předem nepražené oříšky i ořechy.

Doma si někdy upražíme ovesné vločky s třtinovým cukrem. Podle návodu v našem silvestrovském čísle si můžeme vyrobit nejrůznější pomazánky, lehké majonézy a omáčky, některé dostaneme také v Country life. Hotové konzervované a dochucované odmítáme. Máme-li čas a chuť, z celozrnné mouky pečeme různé placičky, lívanečky, palačinky, vdolečky, kobližky, pirožky i dorty – nikdy nekupujeme předem připravené výrobky a v prášku a vyhýbáme se i polotovarům. Zas tolik času neušetří! Při pečení nemusíme šetřit rozinkami, oříšky, mákem a semínky. Není nad doma vyrobené dobroty! Ta chuť! I cena je výhodnější. O kvalitě nemluvě.

Potravinářské doplňky

Máme-li dobře sestavený jídelníček, vůbec nepotřebujeme vitaminy a stopové prvky v tabletách či kapslích. Každý den bychom ale měli sníst trochu mořských řas, to je důležité; obsahují jod, fosfor, vápník i jiné důležité komponenty. Mají je i v některých čínských prodejnách. Lžička třtinové melasy je také zdraví velice prospěšná. V zimě potřebujeme rybí tuk, který bychom neměli užívat déle než šest neděl. V období chřipek a nachlazení zvyšuje naši obranyschopnost echinacea, tu mají v bylinkářstvích a lékárnách.

Pro zlepšení nálady a dobrou pohodu je skvělé občas udělat drožďovou pomazánku nebo polévku, která je plná komplexu vitaminů B. Kvůli vitaminu A si nastrouháme mrkev a opečeme ji s olejem na pánvi, protože teprve po tepelné úpravě a ve spojení s tukem je karoten v mrkvi obsažený schopný využití naší trávicí soustavou. Spousta důležitých stopových prvků je v různých bylinkových čajích a ovocných jadércích. Nezbytné fermenty jsou v již zmíněné kvašené zelenině, zrajících sýrech, pivu, kombuše a dobré sójové omáčce, která navíc obsahuje nezbytný vitamin B12 (ten by nám mohl chybět, nejíme-li maso).

Tak hodně štěstí a dobré nálady při zdravém nakupování!

Životní styl
Ekologické stopě na stopě (1. díl) Bečov nad Teplou – zámek a hrad

Žádné komentáře

Přidat komentář