Jahodník

Jahodník

Jahodník

Kdo by neznal červené jahody! Je zvláštní, že se člověk s tímto ovocem setkává od útlého věku. Nevěříte? Zapátrejte ve své paměti – kamsi daleko, daleko do dětství…

V kolika dětských ilustrovaných knihách se objevila jahůdka. A je úplně jedno, že ústředním motivem byl krteček, žížala, pejsek či mravenci. Téměř vždy se kdesi v popředí nebo v pozadí objevil keříček s květem, zároveň plodem a samozřejmě i lístečkem.

To všechno se týká jahodníku obecného. Je to keřík z čeledi růžovitých – však se květ tvarem podobá plané šípkové růžičce. Jahodník roste téměř po celém území naší vlasti, od nížin až po horské oblasti, pouze v nejvyšších horách je vzácný. Proto je asi také tak známý.

Jahody rostou ve většině Evropy, také na jihu Afriky, ve východní Asii, v Severní a Jižní Americe, a dokonce na Novém Zélandu. Jahodník je vlastně léčivka, ostatně jako většina rostlin v přírodě. Roste všude tam, kde je alespoň trochu slunce.

Sebrat sladké plody lze od května až po srpen. Listy jahodníku obsahují třísloviny, flavonidy, dále draslík a vitamin C. Dříve se odvary z listů používaly jako projímadla, dnes při onemocnění ledvin, ledvinových kamenů a jako podpůrný prostředek při celkové rekonvalescenci. Obklady z jahodníku se užívají při hemeroidech nebo mokvavých ranách. Odvar slouží též jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní. Rovněž v plodech je mnoho „céčka“, také železo, vápník, různé silice, sorbit atd. Dříve se plody užívaly k bělení zubů. Tolik o jahodníku obecném.

Pro většinu z nás jsou však dostupnější šlechtěné jahody s mnohem větším plodem. Pozor, listy těchto rostlin se v žádném případě nesbírají! O to víc si pochutnáme na plodech. Obsahují mnoho vitaminu C a také A, četné cukry, organické kyseliny atd. Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé. Říká se, že mají příznivý vliv na hladinu cukru, tudíž jsou vhodné při cukrovce. Také při překyseleném žaludku, při chudokrevnosti, revmatismu. Čistí krev, působí proti žlučovým, ledvinovým a močovým kamenům. Trochu přislazené a s mlékem či smetanou posilují nervy a srdce. Rozmačkané plody bělí pihy, ošetřují pleť podrážděnou sluníčkem. Jahody lze kompotovat, nakládat do vína – získáme prý nápoj pro „oživení ducha a obveselení srdce“. Známé jsou džemy.

Pokud máte chuť, a hlavně pokud máte kde, jahody lze celkem dobře bez obtíží pěstovat. Vysazují se v červenci–srpnu (letošní září přálo k výsadbě také). Zpravidla se pěstují od 4–6 let na stejném místě. Mají rády kyprou půdu, v období květu vydatnou zálivku. V té době se už neokopávají. Plodit začínají v červnu, ještě pak v červenci. Stále plodící odrůdy plodí až do zámrazy (jsou však značně drobnější).

Zralé plody se sbírají zpravidla brzy ráno nebo k večeru, plody sebrané v rozpáleném dni se rychle kazí. Kdo nemá zahrádku, může pěstovat vhodné odrůdy v truhlících na okně nebo na balkoně. Přestože mám tzv. jahodovou louku, zkusila jsem i truhlíky – doporučuji. Na závěr něco trochu zvláštního: jahody byly ve středověku považovány za symbol pokušení. Myslete si o tom, co chcete.

Životní styl
Doma je jenom doma Feng - Šuej - kuchyně

Žádné komentáře

Přidat komentář