Neboť snít je umění: Grace Kelly a Rainier III., kníže monacký (2. díl)
![](/frontend/data/files/0/0/2/2082-x60e76ecyn/post-2/kelly_3.png)
Rodinu Kellyových přišla ta slavná svatba na dva miliony dolarů, monacký kníže byl totiž relativně chudý. Monako je jenom nevelká skála nad mořem, pravda, obydlená nepřetržitě už více než dva a půl tisíce let. Od 13. století tu vládnoucí rod Grimaldiů usiluje o udržení samostatnosti. Prozatím úspěšně, ale mnohokrát už to bylo o fous.
Když v roce 1949 usedl Rainier III. na trůn, zisky jeho země tvořily z 95 procent příjmy z hazardních her.
Zní to taky jako sen, takový riskantní, nebezpečný sen: ruleta se točí… Kulička běží… Bloudí… Možná budeš boháč! Ale spíše vyjdeš z herny, budeš mít šedou pleť, povolenou vázanku a prázdné vlhké ruce. Po tobě potopa, zastřel se za úsvitu.
Legendární kasino v Monte Carlu založil jeho předek Charles III. v roce 1856, když byl jeho státeček zase jednou na pokraji bankrotu. Byla to trefa do černého, i když to zpočátku vypadalo povážlivě, hosté se nehrnuli, byl tu přece mnohem dostupnější Baden Baden…
Až v roce 1868 dorazil k pobřeží první vlak. S rozvojem železnic se odlehlé, za horami zastrčené Monako stalo vysněným pupkem Evropy i Ruska. Kde kvetou mimózy, když doma řádí fujavice.
Architekt Charles Garnier tam zbudoval přesnou miniaturní repliku pařížské opery. Opona se poprvé zdvihla 25. ledna 1879, na jeviště vyšla Sarah Bernhardt v úboru nymfy… Ach!
Na počátku dvacátého století tu byl jeden ze světových operních stánků, kde se střídaly slavné tituly a slavná jména lámala uměnímilovná srdce.
Jenže válka změnila svět.
A po druhé světové válce vyšly jaksi hazardní hry z módy. Ti správně bohatí už byli jinde.
Rainier III. však dostal spásný nápad: Udělal ze své zemičky daňový ráj. A také se oženil, což bylo s ohledem na dynastické zájmy nezbytné. Pokud by neměl zákonité potomky, připadla by jeho země Francii!
Grace byla nejen krásná a nadaná, byla zřejmě úžasná ve všem, na co sáhla. Svou povinnost splnila vzorně, první dítě se narodilo čtyři dny a devět měsíců po svatbě, rok nato vítalo sto jedna dělových výstřelů na monackých baštách příchod syna Alberta, dědice trůnu. Následovala ještě dcera Stéphanie, pro jistotu a do zásoby (ta jela s matkou v autě toho smolného zářijového dne v roce 1982).
Příjmy z turistiky začaly bleskově stoupat.
Grace napřed přijala a pak odmítla roli v dalším Hitchcockově filmu. Její poddaní vyslovili námitky proti tomu, aby jejich kněžna trdlovala před kamerou, ještě k tomu v úloze kleptomanky!
Každé manželství je tajemství. Je to až divné, tolik popsaného papíru, tolik fotografií – ale o každém z manželů jaksi vypovídají zvlášť.
Grace se hodně věnovala dětem.
Na veřejnosti vystoupila ještě několikrát, recitovala verše. Založila nadaci nesoucí její jméno, na podporu místních řemesel. A tak dále.
Často jezdila do Států. Dostávala nabídky k práci. Lákaly ji stále více. Manžel byl proti tomu.
Možná ji kostým velké dámy v malé zemi trochu tísnil, možná ji formální dvorské povinnosti tak úplně nebavily, ale nesla to - na rozdíl třeba od princezny Diany – statečně. Její kolegové – Cary Grant nebo William Holden - dosvědčují, že byla laskavý, vlídný a vtipný člověk. Že to s ní v práci vždy klapalo, tajemná tvůrčí chemie fungovala.
Zastala se tanečnice Josephiny Baker, když s ní v newyorkském klubu zacházeli, jako se v padesátých letech zacházelo s barevnými. Spřátelila se s ní napřed ostentativně a pak doopravdy.
Finančně ji podporovala. Tiše a anonymně podporovala hodně umělců, to vyšlo najevo až po její smrti. Od té doby v tom pokračuje fond, který nese její jméno.
Pohřeb měla stejně slavný jako svatbu. Ve stejné katedrále.
Rainier III. ji následoval v roce 2005 v necelých dvaaosmdesáti. To už vládl padesát šest let a byl druhým nejdéle panujícím monarchou na světě – hned za thajským králem Ramou IX.
V posledních létech života mu to prý nedalo spát, každý den ráno se ptával:
„Žije ten člověk ještě?“
Tenhle souboj prohrál, ale jinak si vedl zdatně. V roce 1962 dal své zemi ústavu a vzdal se části svých pravomocí. Po smrti své ženy se už neoženil, žil však v úzkém svazku se svou sestřenicí.
A měl spoustu vnoučat a byl jim hodným dědečkem.
Grace Kelly je první herečkou, jejíž portrét se objevil na poštovních známkách a na mincích.
Všichni jsme děti a pohádky milujeme. Vyprávíme si je před spaním. Nevím však úplně jistě, zda je beze zbytku dobře, když se sny stanou skutkem. I když napřed je to určitě skvělé.
Neproměnně modré nebe se klene nad Monakem.
Archiv, časopis Krásná 2010