Zahrada znamená ráj

Zahrada znamená ráj

Zahrada znamená ráj

České slovo zahrada prozrazuje původní význam „ohrazená plocha“. V Persii se zahradě říkalo pairidaeza, z toho vzniklo anglické slovo paradise, což do češtiny přeloženo znamená ráj, rajská zahrada.

Když se začali kočovníci usazovat, vykáceli v lese mýtinu a na té začali pěstovat užitkové plodiny. Okolo vysázeli rostliny s ostny a pozemek obehnali ohradou splétanou z proutí.

Nejstarší zobrazení zahrad bylo nalezeno v egyptských pyramidách. Podél pravoúhlého vodního kanálu byly vysázeny rostliny s jedlými plody. V těchto převážně užitkových zahradách se pěstovala vinná réva, fíkovníky a datlovníky a ve vodě rostl posvátný lotos a plavaly v ní okrasné ryby.

V Mezopotámii se v paláci našly hliněné tabulky, ze kterých čerpáme informace o tehdejším životě. Jsou zde záznamy o rozsáhlém zavlažovacím systému. Rostlinám byla přiváděna voda dlouhými kanály. O řeckých zahradách nevíme mnoho. Z nalezených zápisů je zřejmé, že Řekové pěstovali olivy, fíky, granátová jablka a vinnou révu, ví se také, že znali léčivé rostliny a koření. U vil římských patriciů se nacházely zahrady a městský dům měl vnitřní dvůr s vodní nádrží, rostlinami a květinami převážně v nádobách. Již tam se stříháním tvarovaly rostliny do složitých tvarů.

Ve středověku byly hrady a zámky obehnány vodními příkopy a hradbami. Uvnitř hradeb se nacházel pískový dvůr, ale vždy tu byla kuchyňská zahrada, kde se pěstovala zelenina a někdy i jahody a melouny. Po dobu obléhání musela vystačit pro obživu obyvatel.

Když se více začaly používat vozy, vznikala tvrdá uježděná příjezdová cesta, kolem níž se vysazovaly stromy. Z písku a holé hlíny se vznášely oblaky prachu, a proto se plochy začaly zatravňovat. Uprostřed dvoru bývala studna, nad níž se vysazovala lípa.

Ve středověkém klášteře se vedl duchovní život, mniši byli vzdělaní a hodně věděli o rostlinách. Klášterní zahrada byla rozdělena dvěma cestami, které se uprostřed křížily. Vzniklé záhony byly lemovány živými ploty, mezi nimiž vzrůstaly léčivé rostliny, zelenina a květiny. Podobně i měšťanské zahrady byly pravidelně rozdělené, pěstovaly se tam rovněž ovocné a okrasné rostliny a zelenina. Uprostřed býval dekorativní prvek a k odpočinku sloužila zatravněná lavice. Začaly se používat i treláže a altány porostlé popínavými rostlinami. Z ovocných stromů se nejčastěji pěstovaly jabloně, hrušně a fíkovníky. Z okrasných rostlin byly nejoblíbenější růže.

Pel-mel
Jana Hlaváčová a Luděk Munzar (1. díl) Jana Hlaváčová a Luděk Munzar (2. díl)

Žádné komentáře

Přidat komentář