Tygrům zvoní hrana - Kde mají žít?

Tygrům zvoní hrana - Kde mají žít?

Tygrům zvoní hrana - Kde mají žít?

To, čím je lev pro evropské a africké kultury, je pro národy Asie tygr. Kníže džungle a car tajgy – to jsou nejčastěji užívané tituly pro největší kočkovitou šelmu světa, jejíž království sahalo kdysi od horkých tropických ostrovů Indonésie po mrazivou tajgu Dálného východu. Podobně jako lev je pro nás tygr ztělesněním moci, zuřivé síly, vyvolává obdiv a zároveň strach.

Kde mají žít?

Tygři na rozdíl od lvů nežijí ve smečkách, ale vedou samotářský způsob života. Samec se samicí se potkávají jen v době říje, a jakmile jsou zásnuby u konce, samec odchází a víc se o své budoucí potomstvo nestará. Mláďata zůstávají u matky dva, někdy až tři roky a po celou tu se musí učit náročnému umění lovu. Bez této školy života by byli mladí tygři v přírodě ztraceni, protože by se neuživili. Když jsou dostatečně připraveni, musí opustit matčino území a hledat si vlastní lovecké teritorium.

Skutečnost, že jsou tygři lovci-samotáři, je jejich Achillovou patou. Lovecká úspěšnost lví smečky je podstatně větší než výsledky lovu jedince, odkázaného na sebe samého. Tygři sice mají dokonale propracovanou strategii číhání a plížení (zřejmě proto se také stali ztělesněním lstivosti), ale velmi často vyjdou s prázdnou. K tomu, aby se tygr uživil, musí mít náležitě rozlehlý lovecký revír s dostatkem kořisti a to je další problém. Zatímco lví smečka sdílí toto území společně, nerudní tygří samotáři si své výsostné území musí hájit proti každé konkurenci, příslušníky vlastního druhu nevyjímaje.

Velikost loveckého teritoria závisí na úživnosti toho kterého biotopu. V tropických pralesích, kde je dostatek zvěře po celý rok, to bývá několik stovek kilometrů čtverečních, ovšem v tajze, kde dlouhé měsíce panuje tuhá zima, potřebuje tygr území o rozloze až 4 tisíc km² a více. A to je čím dál tím větší problém. Lidé stále častěji pronikají do kdysi odlehlých končin a berou tygrům jejich domov i obživu. S dřevorubci, zlatokopy a zemědělci přicházejí i lovci, kteří během několika let dokážou zdecimovat stavy antilop, jelenů, srnců, divokých prasat tak, že tygři nemají co lovit a začnou napadat jedinou dostupnou kořist – stáda domácího dobytka. Jak takový konflikt končívá, není třeba dodávat. Mláďata, která odešla z domova, nejsou schopna si najít místo pro život a z omezené plochy rezervací a národních parků jsou vytlačena do osídlené krajiny, kde se dříve či později dostanou do problémů. Přes veškeré úsilí ochránců přírody se území, kde ještě tygři mohou nerušeně žít, rok od roku zmenšuje. Z jejich někdejšího království zbylo pouhých sedm procent. Situace se zdramatizovala nejvíce v posledním desetiletí – tygři přišli o celých 40 procent svých někdejších lovišť.

Archiv, časopis Krásná 2010

Pel-mel
Rak o Rakovi - Tereza Bebarová Léto na talíři - Divoce rostoucí rostliny

Žádné komentáře

Přidat komentář