Královna Nefertiti: Otrokyně, nebo dcera faraonova?

Královna Nefertiti: Otrokyně, nebo dcera faraonova?

Královna Nefertiti:  Otrokyně, nebo dcera faraonova?

„Krásná a vznešená v péřové koruně; velká dědičná princezna v paláci; radosti plná; jásá každý, kdo slyší její hlas; půvabná vládkyně; nesmírně oblíbená; potěcha pána Obou zemí (Horního i Dolního Egypta); jeho milovaná velká královská manželka; paní Obou zemí; miláček Štěstěny; krásná jako samo slunce; krasavice, která přichází, ať věčně žije…“

Tato slova, vytesaná do skalních stěn, kamenných kvádrů či v hrobkách, se pravděpodobně týkají jediné nevýslovně krásné a nevýslovně oblíbené královny, která pletla hlavy svým současníkům a nedala spát ani novodobým badatelům.

Otrokyně, nebo dcera faraonova?

Manžela Nefertiti se archeologům podařilo na přelomu 19. a 20. století identifikovat. Kdo byla ona, odkud pocházela, kdy se narodila? Odpovědi na tyto otázky vědci neznali. Mohla být dcerou Amenhotepa III., která se sňatkem se svým bratrem stala dědičkou trůnu. Mohla pocházet z jednoho z mnoha set milostných poměrů Amenhotepa III., mohla být dcerou jedné ze 127 asijských princezen, které Amenhotep II. přivezl jako zajatkyně ze svých dobyvatelských výprav do Sýrie, nebo otrokyní, jež za svobodu vděčila své nevýslovné kráse…

V objevené královské korespondenci se nacházejí dopisy od krále Tušratty, panovníka západoasijské říše Mitanni, adresované Amenhotepovi III., v nichž panovník stárnoucímu faraonovi slibuje za ženu svou půvabnou dceru Tadechupu. Za čtrnáctiletou mitannskou princeznu požaduje tolik zlata, kolik potřebuje na veřejné stavby. Obchod byl uzavřen, Tadechupa odcestovala ke dvoru do Vesetu a provdala se za Amenhotepa III. Podle předních světových egyptologů mohou být Nefertiti a Tadechupa jména jediné ženy, asijské princezny vlastním otcem prodané mocnému vládci za ryzí zlato. Její cize znějící jméno bylo změněno na egyptské pojmenování Nefertiti – Kráska, která přichází, což byla v té době celkem běžná praxe.

Nefertiti v sedmnácti letech ovdověla a znovu se provdala za Amenhotepa IV. Její život byl plný zvratů, byla obklopena obrovským bohatstvím, ale byla zoufale sama. Byla zbožňována i nenáviděna. Když jí bylo třicet, její druhý muž se prý náhle změnil a zamiloval se do vlastního bratra, navíc muže jedné z Nefertitiných dcer. Krásná královna zemřela zcela opuštěná asi ve věku 37 let. Přestože kdysi nejen díky svým půvabům určitě představovala idol celé jedné generace, její odchod zaznamenal málokdo, historikové tak dnes nemohou ani přesně stanovit rok jejího úmrtí.

Zdroj: Philipp Vandenberg, Nefertiti, nakladatelství Vyšehrad

Archiv, časopis Krásná 2012

Osobnosti a rozhovory
Kdo je to? Svátek sv. Matouše (21. září)

Žádné komentáře

Přidat komentář