Víte, kde je najdete?

Víte, kde je najdete?

Víte, kde je najdete?

Zajímá vás, kde tyto vzácné obrazy najdete? Krásná paní vám to prozradí. Pokud se za nimi budete chtít vydat, nemusíte jezdit daleko. Všechny totiž najdete na našem kontinentě.

Primavera

Obraz Primavera (Jaro) namaloval Sandro Botticelli (1445– 1510) a najdete ho ve Florencii v galerii Uffizi. Obraz o rozměrech 203×314 cm vznikl v období kolem roku 1477 a přinesl Botticellimu slávu, stejně jako pozdější obraz Zrození Venuše z roku 1482. Obraz byl inspirován verši Angela Poliziana, Botticelliho přítele, a Lorenzem de’Medici. Lze ho charakterizovat jako „Venuši obklopenou Gráciemi a květinami symbolizujícími jaro“. Na dramatickém symbolismu obrazu mají svůj podíl divadla a šarády pořádané rodinou Medicejů. I obraz sám může být považován za fantazii, v níž se božstva smilují a zosnují setkání dvou milenců v jarním lese. Je to malba dokonalé harmonie, v níž jsou lidské bytosti tak přirozené jako květiny, a drapérie Grácií nasvědčují, v čem je Botticelli nejblíže řeckému duchu.

 Dobrý den, pane Gauguine

Obraz Dobrý den, pane Gauguine namaloval Paul Gauguin (1848–1903) a najdete ho v Národní galerii v Praze. Obraz o rozměrech 113×92 cm je parafrází známého Courbetova obrazu Dobrý den, pane Courbete a datován je rokem 1889. Vznikl v období Gauguinova pobytu v Le Pouldu, kde pobýval v hostinci vedeném slečnou Marií Henryovou, zvanou Marie Loutka. Gauguin se na obraze zpodobnil jako ošumělý poutník s pocity osamělého člověka, zjevující se jako přízrak v krajině zalité zvláštním světlem.

V obraze se projevuje dekorativnost jak ve výstavbě, tak ve formě. Podobnou kresbu Gauguin umístil na horní výplň dveří v jídelně místního hostince Na Pláži, kterou si malíři vyzdobili svými díly. Do pražské sbírky se podařilo obraz získat díky osvícené kulturní politice první republiky v rámci dvou významných nákupů francouzského umění.

Guernica

Obraz Guernica namaloval Pablo Picasso (1881–1973) a najdete ho v Národním muzeu umění královny Sofie v Madridu. Obraz o rozměrech 350×780 cm namaloval za necelý měsíc v roce 1937 v pařížském exilu. Šlo o jeho reakci na vybombardování stejnojmenného baskického městečka nacistickým letectvem, spojencem režimu Franciska Franka. V této době byla Picassovou společnicí fotografka a malířka Dora Maarová, která práci na obraze zdokumentovala. Černobílé plátno popisuje hrůzy války v apokalyptických symbolech a kontrastech světla a stínu. Zobrazuje ženu, býka a koně jako strašlivé souputníky ve světě hrůzy války. Dlouhou dobu bylo toto plátno v newyorském Guggenheimově muzeu, v roce 1981 se vrátilo do Španělska.

Snídaně v trávě

Obraz Snídaně v trávě namaloval Edouard Manet (1832– 1883) a najdete ho v Museu D’Orsay v Paříži. Obraz o rozměrech 215×271 cm zachycující akt mladé krásné ženy u snídaně s dvěma oblečenými pány byl vystaven v roce 1863 na takzvaném Salonu odmítnutých, který vznikl jako reakce na povýšené chování komise oficiálního Salonu, a okamžitě vyvolal skandál. Kritice se znelíbilo, že Manet porušil ustálená pravidla – nevhodně užíval kompozici starých mistrů, vysmíval se harmonii a neposkytoval diváku žádné vysvětlení okolností obrazu, což bylo na tehdejší dobu něco zcela nepochopitelného. Díky tomuto obrazu se otevřela nová kapitola historie umění, obraz se stal ikonou a inspirací pro celé generace umělců. Dodneška zůstává jedním z nejpoutavějších obrazů všech dob. Smysl tohoto neobvyklého výjevu se snažilo odkrýt nesčetně napodobitelů i šprýmařů.

Noční hlídka

Obraz Noční hlídka namaloval Rembrandt Harmensz van Rijn (1606–1669) a najdete ho v Rijksmuseu v Amstrdamu. Obraz o rozměrech 363×437 cm dokončil roku 1642. Objednatele obrazu ale neuspokojil, jelikož nerespektoval tradiční uspořádání skupinové podobizny, kdy všechny osoby mají v podstatě stejně významné místo, ale zachytil početnou skupinu střelců, jak vychází z průjezdu velké budovy a rozptyluje se na imaginárním náměstí. Po vystavení obrazu se proti Rembrandtovi obrátilo veřejné mínění, dostával stále menší zakázky, brzy upadl do dluhů a později se finančně zhroutil. Název Noční hlídka vznikl pod mylným dojmem, že obraz zachycuje noční scénu. Jak se ukázalo během restaurování ve 40. letech 20. století, byl obraz dodatečně natřen tmavým nátěrem. Ve skutečnosti tedy obraz nazývaný Noční hlídka zachycuje scénu za jasného dne.

Poslední večeře

Fresku Poslední večeře namaloval Leonardo da Vinci (1495–1498) a najdete ji v jídelně kláštera Santa Maria delle Grazie v Miláně. Fresku o rozměrech 460×880 cm vytvořil v letech 1495–1498. Zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři před jeho uvězněním a ukřižováním. Malba působí na diváka velice silně a sugestivně a od svého vzniku vzbuzovala dohady a hledání skrytých významů. Osud obrazu je docela pohnutý. Technika temperou a olejem na suchou omítku se ukázala jako nešťastná a dílo brzy zchátralo. V době napoleonských válek ho poničili vojáci ubytovaní v klášteře, později byly ve střední spodní části obrazu vybourány dveře a za druhé světové války dopadla na klášter bomba. Naštěstí stěna s malbou zůstala ušetřena. Poslední důkladná renovace obrazu, trvající pět let, se uskutečnila koncem osmdesátých let minulého století.

 Archiv, časopis Krásná, 2010

Umění a architektura
České vynálezy – lodní šroub a zákony dědičnosti Stříbrná zlatá Vlasta Děkanová - Mistryně světa v tělocviku

1 komentář

Přidat komentář
JK
Krásná paní má krásné nápady. Osvěty není nikdy dost.