Slavné Freudovy případy (1. díl)

Slavné Freudovy případy (1. díl)

Slavné Freudovy případy (1. díl)

Archetyp shrnutý v astrologii pod symbol Štíra v sobě nese dvě velká témata – sexualitu a smrt. Byl to jeden z nejslavnějších myslitelů moderní éry, Sigmund Freud, kdo pojmenoval lidský život jako zápas právě těchto dvou principů – principu „Erose a Thanata“, boha živoucí sexuality a boha smrti. Ač sám zemitým Býkem, zasvětil tento moravský rodák celý život dvěma „štířím“ principům, sexualitě a smrti, které se tak tajemně snoubí. Připomeňme si nejslavnější případy muže, který navždy změnil způsob, jakým na sebe lidé nazírají, mají-li odvahu a sílu.

Případ malého Hanse

Sigmund Freud, přestože často psal o dětské sexualitě, nikdy děti neléčil. Výjimkou byl případ malého Hanse, na němž si Freud ověřil takzvaný oidipovský komplex. Hansovi bylo pět let, když ho postihla prapodivná dětská fobie. Začal se bát koní. Ovšem nikoli normálním způsobem, jeho strach byl patologický – malý chlapec odmítal vyjít na ulici, aby ho nekousl kůň. Freud vyškolil Hansova otce a ten citlivým způsobem svého synka podrobil psychoanalýze.

Zjistil, že Hans se intenzivně zabýval svým penisem a také penisem otce a jiných mužů. Na ulici si všiml, že koně mají ještě větší penis než on i jeho otec. Oidipovský komplex spočívá v tom, že syn chce mít matku jen pro sebe. Brání mu v tom ale otec, který si na ni činí také nárok. V malém dítěti vzniká skrytá nenávist, která však musí být jako nepřípustná potlačena. Je to také strach, aby se otec nedozvěděl, že syn chce mít maminku jen pro sebe, pak by mohl být nebezpečný – protože je větší a silnější. Otce malý Hans poznal jako toho, kdo má větší penis. Strach z něj se proto proměnil v hrůzu z koní, kteří mají penis ještě větší. Malý Hans se vyléčil a později jako zcela zdravý mladý muž Freuda navštívil. Příběh ze svého dětství si však nevybavil a připadal mu nepravděpodobný...

Případ Vlčího muže

Tohoto svého pacienta nazýval Freud Vlčí muž podle klíčového snu o vlcích. Mezi čtvrtým až desátým rokem svého života prožil Vlčí muž dětskou neurózu, která byla podle Freuda příčinou veškerého jeho trápení. Ve věku 3,5 roku ho prý „sváděla“ starší sestra. Hrála si s jeho přirozením a vyprávěla mu, že něco podobného dělá chůva se zahradníkem. Vlčí muž tehdy její svádění odmítl, neboť pro něj byla konkurentkou v soutěži o přízeň rodičů. Začal se však zajímat o chůvu – onanoval před ní, aby ji „svedl“. Ta mu však vynadala a tvrdila, že děti, které tyhle věci dělají, o svůj genitál přijdou.

Tehdy dostal Vlčí muž první záchvaty vzteku. Přestal si hrát s genitálem a začal se realizovat vztekáním a násilnostmi. Podle Freuda se „zasekl“ v předgenitální fázi vývoje libida. Takové ustrnutí (či regrese v dospělosti) se projevuje neuroticky, na rovině sexuálních perverzí sadomasochismem. Čtyřletý Vlčí muž také začal všemožně trápit do té doby milovanou chůvu, která ho eroticky „odmítla“, trhal mouchám křídla, ve snech dokonce mučil koně a jiná velká zvířata.

Sen o vlcích

V přítomnosti otce se Vlčí muž stával infantilním masochistou. Zlobil před ním, aby ho donutil uštědřit mu výprask. Kdyby to otec udělal, možná by se sadomasochistické libido realizovalo a jeho vývoj mohl pokračovat. Jenže tatínek byl dobrák a synka nikdy nebil, jen chlácholil. Vlčí muž tak začal toužit po svém otci homosexuálně.

Krátce před čtvrtými narozeninami dochází ke zlomu – jednoho rána se Vlčí muž probouzí s úzkostí a strachem. Od té chvíle už není vztekloun, ale dětský neurotik naplněný úzkostí. Vše způsobil zvláštní sen o vlcích. Freud po dlouhých sezeních sen analyzoval jako nevědomě maskovanou vzpomínku na „prascénu“, kdy malý Vlčí muž pozoroval své rodiče při souloži. Nyní pochopil, že to je ono „uspokojení“ otcem, po kterém toužil. Z něho ale šel strach. Aby s otcem mohl souložit, musel by Vlčí muž přijít o penis a mít místo něj „ránu“ jako matka. To bylo děsivé a muselo to být potlačeno. Masochismus prohrál s loajalitou ke svému penisu, ke svému mužství. Výsledkem byla fobie ze zvířat, zvláště vlků, kteří symbolizovali otce.

Věděli jste o Freudovi:

  • že přiznal homosexuální zájem o svého přítele Fliesse, ale „odsublimoval“ ho?
  • že jako chlapec si ze žárlivosti přál smrt svého mladšího bratra, a když k ní došlo, celý život se z ní obviňoval?
  • že byl členem židovské zednářské organizace B’nai B’rith (Synové smlouvy)?
  • že ho před rasovou perzekucí nacistů po anšlusu Rakouska zachránila přímluva Mussoliniho?
  • že nesnášel moderní umění a abstraktní malíře obviňoval z „poruch zraku“?
  • že asi jediný hudebník, kterého uznával, byl Mozart?
  • že jeho manželka mu byla tak podřízená, že mu musela vytlačovat i zubní pastu na kartáček?
  • že nikdy nedokázal hovořit se svými dětmi o sexu a pro poučení je poslal k lékaři?
  • že odmítal morfium na utišení bolesti, když umíral na rakovinu, ačkoli celý život trpěl úzkostí ze smrti?
Osobnosti a rozhovory
V kuchyni s Julií Child - gratinované brambory V kuchyni s Julií Child - dýňová polévka

Žádné komentáře

Přidat komentář