Zámek plný hudby: Jaroměřice nad Rokytnou

Zámek plný hudby: Jaroměřice nad Rokytnou

Zámek plný hudby: Jaroměřice nad Rokytnou

 V úrodném zemědělském kraji na jižním okraji moravské části Českomoravské vrchoviny se rozkládá uprostřed města Jaroměřic nad Rokytnou rozsáhlý a honosný barokní zámek s velkým parkem, jeden z největších ve střední Evropě. Do dějin vešel také tím, že v jeho zdech byla zkomponována první česká opera.

 
Po bitvě bělohorské získal panství jako konfiskát německý šlechtický rod Questenbergů. Vnuk původního majitele, vzdělaný a zcestovalý Jan Adam (1684–1752) vybudoval nové rodové sídlo se skutečnou barokní okázalostí a leskem. Velkým projektem, jehož zachovaný nákres je uložen v zámku, byl pověřen nepochybně vynikající vídeňský architekt Jan Lukáš Hildebrandt (1689–1745). Při výstavbě zámku a sousedního kostela v letech 1700–1737 došlo sice v jednotlivostech k zjednodušení a později k některým úpravám, jež poněkud pozměnily původní architektův záměr, celek je však přesto důležitým dílem barokního stavitelství evropského významu.

Důraz byl položen na podélné dvoupatrové křídlo rovnoběžné s řekou Rokytnou, které je prostoupeno dvěma příčnými trakty, zasahujícími na jihu do parku (původně francouzského) s pravidelně rozloženými a stříhanými porosty a se sochami ze starověkého bájesloví. Severní konce příčných křídel směrem k náměstí, rozšířených v pětiosá čela, vymezují čestný dvůr. Trojlodní vestibul postupuje celou hloubkou hlavního traktu stejně jako hlavní sál v patře s iluzivní alegorickou nástropní freskou F. M. Francia z roku 1731.

Z prostor se zvláštním určením, dokumentujících kulturní a umělecké zájmy stavebníka, je třeba uvést zrušené zámecké divadlo na východním konci hlavního křídla a hudební a taneční sál s původní výmalbou z třicátých let 18. století (malíř označen v archivovaných dokladech jménem Jean Baptiste), zrušenou knihovnu, galerii a dochovaný vzácný čínský kabinet.

Na západě je k zámku připojen kostel sv. Markéty (dokončený 1737), který má oválný půdorys. Freska na kupoli s námětem Kristus ve shromáždění svatých je dílem západomoravského malíře K. F. Toeppera někdy z roku 1737. Zde stál původně gotický kostel, který byl zcela zbourán a přestavěn v barokní podobu.

Míča aneb von Mitscha

Barokní šlechtic Jan Adam z Questenberka byl velkým milovníkem umění, zejména hudby a divadla, není proto žádný div, že hudební a divadelní sál v jeho zámku byly takřka v permanentním provozu. Jan Adam Questenberg, jehož portrét od Jana Kupeckého je zachován na jaroměřické faře, zde provozoval operní a divadelní představení pro sebe, své urozené hosty, ale i pro poddané, pro něž byla díla překládána z italštiny a němčiny. Přeložena byla i opera O založení města Jaroměřic, kterou zkomponoval kapelník zámecké kapely František Václav Míča (1694–1744), jeden z těch českých skladatelů, v jejichž díle se připravoval klasický hudební sloh doby Mozartovy. Opera byla uvedena v italštině. Ovšem záhy se k velkému údivu všech dočkala českého překladu. Čeština totiž do té doby nikdy v hudebním díle nefigurovala. Umělecky plodné prostředí zámku ovlivnilo i tvorbu dalšího příslušníka rodu Míčů, kapelníkova synovce Františka Adama Míči (1746–1811), usazeného později pod jménem von Mitscha ve Vídni a přátelsky se stýkajícího s Mozartem.

Zámek je ve vlastnictví státu a postupně se uvádí do původního stavu včetně hudebních tradic. Zdejší letní koncerty jsou nedílnou součástí kulturního života Jaroměřic nad Rokytnou.

Cestování
K pořádné vědě mě přivedla odpovědnost Chmel otáčivý

Žádné komentáře

Přidat komentář