Vím o cizí nevěře

Vím o cizí nevěře

Vím o cizí nevěře

Je noc. Převracíte se ze strany na stranu a spánek nepřichází. Jakýsi brouk v hlavě pořád pracuje, hlodá a pídí se po odpovědi: Co mám udělat? Situace jako ze špatného filmu: Viděli jsme i slyšeli na vlastní uši lhaní, zradu a nevěru partnera svého nejlepšího kamaráda.

On: Tomáš je jako bezbranná myš. Milý, hodný kluk, blázen do techniky. On snad ani neumí lhát.
Po minulém vztahu se konečně zase zamiloval do Alenky. Už spolu chodí měsíc.

Ona: Zlobíš se na něj, že už na tebe nemá čas?

On: Ne, to je v pohodě, ale ta jeho Alenka po mně vyjela. Opila se a já mám teď na krku památku
na její polibek i zuby. A na tvůj vztek. A nejen to. Tom ani neví, že se o něm mezi svými přáteli vyjadřuje
jako o zamilovaném trdlu pro vyplnění volného času. Teď babo raď!

Ona: Tady je každá rada drahá. Prozradit to Tomášovi? Je tu však riziko.
Smutný, naštvaný a zklamaný Tom začne nenávidět posla špatných zpráv, tedy tebe.

On: Měl by to vědět, než se zamiluje ještě víc. Je to kámoš, na kterého je spolehnutí, nemůžu ho nechat v loji.

Ona: I když právě ty mu způsobíš bolest a rozčarování?

On: Taky bych ho mohl nechat, až si na to přijde sám, až se sám přesvědčí.

Ona: Nebylo by to lepší. Stejně ho čeká vnitřní trápení, tak proč mu ho přidělávat? Máme vůbec právo vměšovat se do cizího vztahu? Určitě by bylo dobré, kdyby to věděl, i když…

On: Taky jak mu to mám říct? Já bych vyletěl jako na pérkách, kdyby mi někdo zasahoval do mého soukromí. Je to tenký led. Možná mu jen naznačím a nechám, ať si domyslí…

Ona: Naznačit je stejně ošidné. Při naznačování totiž prozrazuješ, že o něčem víš. Vciť se.
Objevíš zradu své lásky a s hrůzou i to, že všichni ostatní už to dávno vědí. To je křivda na druhou.
Neztratíš takhle skvělého přítele?

On: Já přece nemůžu a nechci nic nedělat. Jsme chlapi a něco vydržíme. My nejsme tak křehké citlivky jako vy. Prostě se to musí dozvědět.

Ona: Jste stejné citlivky, možná ještě větší než my. Tohle přece vnímáme všichni stejně. Tak jak to vyřešíš?

On: U piva. O víkendu si dáme pivo, možná i nějakého panáčka. Přitom nenápadně vyslídím,
jak moc je zamilovaný. A až budeme lehce společensky unavení a budeme řešit nesmrtelnost chrousta,
tak mezi plky nahodím i neplky. Popijeme, zanadáváme, pořešíme a opijeme se.
V kocovině je člověku stejně špatně jako po rozchodu, tak už to bude jedno.

Ona: Jsem zvědavá, jak dopadneš. Já bych nevstupovala mezi dva.
Byla bych s kamarádkou,připravena třeba i v noci ji utěšit, poplakat si s ní a poslouchat, jak moc jí ublížil.
Neexistuje jednoznačné řešení. Jednoduché říkat pravdu není možná tak jednoduché a možná
ani nejsprávnější. Asi se z nás stanou alkoholici. Při sklence vína či panáčku se věci tak nádherně rozjasní
a smutná realita tolik nebolí. Škoda jen, že pak přijde kocovina. Nebo protialkoholní léčebna.
Ne, život není procházka růžovým sadem.

Láska a vztahy
Maliník obecný Škola smyku

Žádné komentáře

Přidat komentář